Archiv článků: genom

Lidský genom obsahuje neobvyklá místa, zauzlení (knots), kde je DNA čtyřvláknová. Místa vznikají vzájemným párování cytosinů na stejném vláknu. Tyto uzly se označují jako i-motifs. Dosud se o nich skoro nic nevědělo, předpokládalo se ovšem, že budou regulovat čtení „klasických“ genů. Nyní byla publikována první komplexní mapa těchto struktur DNA, …

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako …

Pokud nějaký druh zvětší svůj genom, zvětší se i objem jeho buněk a často i celých orgánů. Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné …

Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …

Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …

A to prý dokonce zhruba stejně rychle buňky normální. Proč je to překvapivé? Jako minimální buňky označujeme bakterie s upraveným genomem, z něhož byly odebrány („vykuchány“) všechny geny, které nejsou bezprostředně potřebné pro život (v laboratorním prostředí ovšem). Takový minimální genom zdánlivě poskytuje jen malou (dokonce by se zdálo málem …

Tým českých a čínských vědců úspěšně sekvenoval genom křenu (Armoracia rusticana) a odhalil tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Jejich zjištění, publikovaná v časopise Nature Communications, poskytují nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení této plodiny. Křen je známý svou ostrou chutí, která vzniká v důsledku rozkladu …

Česká společnost DNAi vyvinula ve spolupráci s firmou Institute of Applied Biotechnologies a.s. (IAB) a Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT počítačový software s názvem Floxgen, který umí zpracovat, anonymizovat a zpřístupnit enormní množství genomických dat (DNA). Tento chytrý nástroj urychlí práci bioinformatiků z týdnů na dny a tím pomůže lékařům přesně …

Balto je jedním ze psích hrdinů. Tento saňový pes se v roce 1925 podílel na dovezení vakcíny do aljašské osady Nome, když zde vypukla epidemie záškrtu. Po své smrti v roce 1933 byl Balto vycpán. Uvádí se, že šlo o sibiřského huskyho, ale jako dnešní husky úplně nevypadal (mnozí saňoví …

Kromě samotného genomu dostávají potomci od rodičů i epigenetickou informaci v podobě tzv. methylomu – to znamená, jak jsou báze v DNA namethylované. Methylace bází v DNA funguje víceméně lamarckisticky, tedy získané změny se dědí, alespoň do nějaké míry. Dále uvedený výzkum se týká psů a motivací zde bylo zkusit …