Archiv článků: genom

Bez této pojistky se buňka chová rizikově – jede „na výkon“, ale nepřesně. Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem …

Spolupráce Boston Children’s Hospital, Broad Clinical Labs a Roche Sequencing Solution prokázala, že sekvenování a interpretaci celého lidského genomu lze provést během několika hodin. Jedná se nejenom o rekord (poznámka: vzpomeňte, jak dlouho trvalo před čtvrt stoletím sekvenování v rámci Projektu lidského genomu), ale výsledek má také pomoci při léčbě …

Některé ‘dřevní’ houby jsou běžné i v půdě a v kořenech rostlin. Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali ve spolupráci s nizozemskými kolegy několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Zároveň odhalili, že jejich ekologická role sahá dál než k rozkladu dřeva. …

K pohřbu došlo ještě předtím, než se umělá mumifikace stala běžnou praxí, což mohlo přispět k uchování DNA. Čtyřicet let po průkopnických pokusech nositele Nobelovy ceny Svanteho Pääba o extrakci DNA z lidských ostatků ze starověkého Egypta nyní zdokonalení technologie umožnilo průlomový úspěch: známe nejstarší a zároveň první kompletní genom …

Vědci z americké St. Jude Children’s Research Hospital zkoumali nástroj Fanzor2. V současné době probíhá revoluce poháněná použitím nástrojů genomového inženýrství, jako je prokaryotický CRISPR-Cas9. Stále jsou ale identifikovány i další systémy editování genomu u různých organismů, které rozšiřují sadu potenciálních nástrojů pro různé medicínské (i jiné) aplikace. Fanzory jsou …

Telomery zůstaly stabilní i poté, co byly přemístěny do nového chromatinového prostředí, na jiný chromozom. Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny Jiřího Fajkuse na CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem Akademie věd ČR a Technologickým institutem v Karlsruhe objevili, že rostliny Arabidopsis thaliana jsou překvapivě odolné vůči rozsáhlým …

Lidský genom obsahuje neobvyklá místa, zauzlení (knots), kde je DNA čtyřvláknová. Místa vznikají vzájemným párování cytosinů na stejném vláknu. Tyto uzly se označují jako i-motifs. Dosud se o nich skoro nic nevědělo, předpokládalo se ovšem, že budou regulovat čtení „klasických“ genů. Nyní byla publikována první komplexní mapa těchto struktur DNA, …

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako …

Pokud nějaký druh zvětší svůj genom, zvětší se i objem jeho buněk a často i celých orgánů. Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné …

Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …