Archiv článků: grafen

Výzkumníci z Rice University připravili nový grafenový materiál proti tvorbě ledových námraz na křídlech letadel, na trupech lodí, radarech nebo i na elektrickém vedení. Do teploty -14 C by se led na takto ošetřeném povrchu neměl tvořit vůbec. Film z modifikovaného grafenu by měl být mechanicky odolný. Je vodivý, takže …

Fosforen, atomární vrstva fosforu, má vlastnosti připomínající grafen, v něčem ho ale i překonává. Jak ale s fosforem efektivně pracovat? Při technologiích zpracování atomárního fosforu byli vědci dosud odkázáni na bílý fosfor, který je jedovatý a velmi hořlavý. Další z běžných modifikací, bezpečný červený fosfor, za běžných teplot reaguje podstatně …

Na University of Kentucky vytvořili novou stabilní 2D atomární vrstvu. Základní jednotka má podobu šestiúhelníku, v němž se střídají po 2 atomy dusíku, bóru a křemíku. Tyto atomy jsou ovšem různě velké a i vazby mezi nimi mají odlišný charakter, takže na rozdíl od grafenu šestiúhelníky nejsou pravidelné, ale různě …

Grafen by se mohl uplatnit při konstrukci solárních článků, které by dokázaly získávat energii i za deště (včetně deště v noci). Ne z mechanické energie kapek vody, ale díky svých elektrochemickým vlastnostem. O grafenu se v roli materiálu pro solární články uvažuje i z jiných důvodů, zde však jde o …

Karbyn (carbyne) představuje další zajímavý uhlíkový materiál. Jedná se o lineární řetězce, které mají vykazovat extrémní pevnost/tuhost v tahu. Mechanickým namáháním se nicméně může měnit vodivost materiálu, což nabízí řadu aplikací v elektronice. Zhruba dvakrát větší pevnost karbynu ve srovnání s grafenem zase umožňuje uvažovat o karbynu v souvislosti s …

Na Brookhaven National Laboratory přišli na to, že vrstva obyčejného skla může fungovat jako dopant pro grafen. Díky tomu lze podobně jako při dopování polovodičů změnit elektrické vlastnosti grafenu. Za změnu (zvýšení na žádoucích místech) elektronové hustoty v grafenu má být odpovědný atom sodíku ve skle. Důležité podle vědců je …

Jak známo, elektrony v grafenu se dokáží pohybovat velmi rychle, teprve nyní se však podařilo podrobněji popsat mechanismus, která za tímto chováním stojí. Výzkumníci z Harvardu publikovali v časopisu Science model, podle nehož elektrony v grafenu (tedy v dvojrozměrné vrstvě uhlíku) fungují jako kapalina. Pro demonstraci jevu bylo třeba připravit …

Před pěti lety stál fyzikální chemik Michal Otyepka u objevu nejtenčího izolantu na světě – fluorografenu. Nyní tento úspěšný vědec z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dosáhl až na prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě 1,8 milionu eur. Díky tomu …

Viditelné stopy ve výzkumu jednoho z nejnadějnějších materiálů pro budoucnost – grafenu – zanechali vědci z oddělení elektrochemických materiálů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na jeho unikátní vlastnosti, jako jsou extrémní mechanická pevnost, tepelná či elektrická vodivost a zároveň optická propustnost, se zaměřují badatelé okolo prof. Ladislava Kavana, …

Zásadní posun ve výzkumu mechanických vlastností uhlíkatých vláken se podařil mezinárodnímu týmu badatelů z Česka, Velké Británie a Řecka. Objev, v těchto dnech zveřejněný v prestižním časopisu Nature Communications: http://www.nature.com/ncomms/journal/v2/n3/full/ncomms1247.html, najde využití v mnoha oblastech, kde jsou vyžadovány materiály s maximální možnou pevností při minimálním objemu. Otakar Frank z Ústavu …