Archiv článků: grafen

Grafen by se mohl uplatnit i ve čtečkách knih nebo jiných nízkoenergetických displejích. V závislosti na tlaku se nám barva grafenových membrán může plynule měnit od červené po modrou. Uspořádání „displeje“ má být následující. Dvojitou vrstvu grafenu položíme na podklad z křemíku, v němž se nacházejí kruhové důlky. Mezi membránou …

Nejmenší kovové magnety na světě vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci spolu s kolegy z Prahy a Singapuru. Na jejich přípravu využili „nobelovský“ grafen, který posloužil jako chemická past pro tvorbu a stabilizaci magnetických kovů o velikosti několika nanometrů. Odborníci již testují …

Listy grafenu za určitých podmínek vytvářejí 3D struktury s přehyby. Přitom si ale grafen zachovává svůj charakter 2D materiálu včetně unikátních mechanických, elektrických i tepelných vlastností. Uhlíkové nanotrubičky či další útvary (fullereny) už známe docela dlouho, grafenu se tyto modifikace uhlíku ale v řadě ohledů nemohou rovnat. Autory výzkumu jsou …

Výzkumníci z Rice University připravili nový grafenový materiál proti tvorbě ledových námraz na křídlech letadel, na trupech lodí, radarech nebo i na elektrickém vedení. Do teploty -14 C by se led na takto ošetřeném povrchu neměl tvořit vůbec. Film z modifikovaného grafenu by měl být mechanicky odolný. Je vodivý, takže …

Fosforen, atomární vrstva fosforu, má vlastnosti připomínající grafen, v něčem ho ale i překonává. Jak ale s fosforem efektivně pracovat? Při technologiích zpracování atomárního fosforu byli vědci dosud odkázáni na bílý fosfor, který je jedovatý a velmi hořlavý. Další z běžných modifikací, bezpečný červený fosfor, za běžných teplot reaguje podstatně …

Na University of Kentucky vytvořili novou stabilní 2D atomární vrstvu. Základní jednotka má podobu šestiúhelníku, v němž se střídají po 2 atomy dusíku, bóru a křemíku. Tyto atomy jsou ovšem různě velké a i vazby mezi nimi mají odlišný charakter, takže na rozdíl od grafenu šestiúhelníky nejsou pravidelné, ale různě …

Grafen by se mohl uplatnit při konstrukci solárních článků, které by dokázaly získávat energii i za deště (včetně deště v noci). Ne z mechanické energie kapek vody, ale díky svých elektrochemickým vlastnostem. O grafenu se v roli materiálu pro solární články uvažuje i z jiných důvodů, zde však jde o …

Karbyn (carbyne) představuje další zajímavý uhlíkový materiál. Jedná se o lineární řetězce, které mají vykazovat extrémní pevnost/tuhost v tahu. Mechanickým namáháním se nicméně může měnit vodivost materiálu, což nabízí řadu aplikací v elektronice. Zhruba dvakrát větší pevnost karbynu ve srovnání s grafenem zase umožňuje uvažovat o karbynu v souvislosti s …

Na Brookhaven National Laboratory přišli na to, že vrstva obyčejného skla může fungovat jako dopant pro grafen. Díky tomu lze podobně jako při dopování polovodičů změnit elektrické vlastnosti grafenu. Za změnu (zvýšení na žádoucích místech) elektronové hustoty v grafenu má být odpovědný atom sodíku ve skle. Důležité podle vědců je …

Jak známo, elektrony v grafenu se dokáží pohybovat velmi rychle, teprve nyní se však podařilo podrobněji popsat mechanismus, která za tímto chováním stojí. Výzkumníci z Harvardu publikovali v časopisu Science model, podle nehož elektrony v grafenu (tedy v dvojrozměrné vrstvě uhlíku) fungují jako kapalina. Pro demonstraci jevu bylo třeba připravit …