Astrofyzici dosud detekovali gravitační vlny pouze z fúzí binárních systémů – ze splynutí dvou černých děr, dvou neutronových hvězd, nebo jejich kombinace. Gravitační vlny původem z jediného zdroje se dosud zachytit nepodařilo. Nyní vědci z Northwestern University (vedoucí studie Ore Gottlieb) navrhují podívat se za tímto účelem na nový typ …
více »Teleskopy BlackGEM na observatoři La Silla začínají pátrat po zdrojích gravitačních vln
Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři ESO/La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr. Kataklyzmatické události ve vesmíru (například kolize černých děr nebo neutronových hvězd) uvolňují energii mimo jiné v podobě …
více »Extrémní precese: objevili rychle se kymácející černé díry
Zvláštní krouživý pohyb na oběžných drahách dvou srážejících se černých děr představuje exotický jev, který předpovídá obecná relativita (Einstenova teorie gravitace). Mark Hannam, Charlie Hoy a Jonathan Thompson z Cardiffské univerzity uvádějí, že tento jev byl nyní jednak poprvé pozorován u černých děr, a za druhé pak u nich vše …
více »Hubbleova konstanta by se mohla měřit i ze srážek černých děr
Srážky černých děr, respektive jim odpovídající signál gravitační vln, by mohly poskytnout i informaci o rychlosti rozpínání vesmíru a jejích změnách v čase. Jinak řečeno by mohlo jít o další způsob, jak měřit Hubbleovu konstantu. Dva astrofyzikové z Chicagské univerzity svoji metodu nazvali spektrální siréna. Za posledních několik let observatoře …
více »Jak rychle černá díra roztrhá neutronovou hvězdu? Za méně než 2 sekundy
Gravitační vlny byly poprvé detekovány v roce 2015 a velmi rychle poté získali vědci z observatoře LIGO za své výsledky i Nobelovu cenu. Od té doby se podařilo zachytit 90 signálů tohoto typu, vždy z interakce dvou černých děr nebo neutronových hvězd – nebo jejich kombinace. Fúzi černé díry a …
více »Superradiace má kolem černých děr tvořit mraky neznámých ultralehkých částic
Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …
více »Kvantový algoritmus zrychlí hledání gravitačních vln
Gravitační vlny se dnes hledají porovnáváním naměřeného signálu s rozsáhlou databází šablon/vzorů (matched filtering). Filtrace umožňuje počítačům vybírat signály gravitačních vln ze šumu dat shromážděných detektorem. Tento postup používá např. Laser Interferometer Gravitational Observatory (LIGO) a od prvního zachycení gravitačních vln v roce 2015 vedl k mnoha úspěchům. Algoritmus je …
více »Neutronové hvězdy se po srážce do černé díry zřejmě nezhroutily hned
Nový výzkum ukazuje, že po kolizi neutronových hvězd zřejmě zhruba sekundu existoval zvláštní objekt víceméně neznámého typu. V roce 2017 a od té doby ještě několikrát se podařilo zachytit gravitační vlny, které provázely fúzi neutronových hvězd za vzniku černé díry. Otázka zní, jak rychle tento proces („vytvoření horizontu“) proběhne. Podle …
více »Detektory gravitačních vln by mohly určit povahu temné hmoty
Technika stojící za objevem gravitačním vln by mohla najít využití i při hledání temné hmoty, a to včetně konkrétního určení, o jaký typ částic jde. Tým vedený vědci z Cardiff University navrhl, že by se k tomu dalo využívat laserových interferometrů, původně navržených k detekci gravitačních vln. Studie vychází z …
více »Temnou hmotu by mohly tvořit mraky bosonů
Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové útvary složené z ultralehkých částic by ovšem bylo extrémně těžké detekovat. Nová studie navrhuje k tomu zkusit využít gravitační vlny zachycované observatořemi LIGO, Virgo a KAGRA. Tyto observatoře by takto mohly dohlédnout až k mrakům …
více »