Thomas Hertog začal spolupracovat se Stephenem Hawkingem v roce 1998 v rámci svého doktorandského projektu. Kontakt pak pokračoval přes 20 let až do Hawkingovy smrti. Výsledkem je nová kosmologická představa (teorie? model?), kterou nyní Hertog popsal v knize O původu času (On the Origin of Time: Stephen Hawking’s Final Theory). …
více »Potvrdili Hawkingův teorém o černých dírách, horizont se po srážce zvětšil
Přesněji řečeno jde o celkovou plochu horizontu/ů událostí. Při veškerých změnách černých děr by měla plocha horizontu růst (nebo se alespoň nezmenšovat), analogicky jako roste entropie. To je celkem jasné při pádu „normálního“ předmětu do černé díry (černá díra se zvětší, tudíž i plocha horizontu), méně jasné ovšem v případě …
více »Stephen Hawking: Měli bychom kolonizovat vesmír?
Vždy jsem snil o letu do vesmíru. Po mnoho let jsem však věděl, že je to jen sen. Byl jsem připoután k Zemi a na vozíku; tak jak jinak jsem mohl zažít nádheru vesmíru než prostřednictvím představivosti a své práce na poli teoretické fyziky? Nikdy mě nenapadlo, že bych mohl …
více »Záření z umělé černé díry má spektrum teplot
Izraelští fyzici nepřímo prokázali existenci Hawkingova záření, toku energie, který proudí z černé díry a způsobuje její vypařování. Černé díry jsou zvláštní, určitým způsobem „zhroucené“ oblasti prostoru, třeba pozůstatky velkých hvězd. Obecně přijatá koncepce považuje černou díru za „čistič vakua“, který nasává všechno, a ven nevypouští nic, dokonce ani světlo. …
více »Šipka času v kolabujícím vesmíru
Platí, že lidé by v období kontrakce prožívali své životy pozpátku: zemřeli by dříve, než by se narodili? (pokračování včerejšího úryvku) V klasické obecné teorii relativity nelze říci, jak vesmír začal, protože platnost všech známých vědeckých zákonů končí v singularitě velkého třesku. Vesmír mohl začít ve velmi hladkém a uspořádaném …
více »Stephen Hawking a 3 šipky času
Odkud vlastně pramení rozdíl mezi minulostí a budoucností? Proč si pamatujeme události minulé, a ne budoucí? Zákony vědy nedělají žádný rozdíl mezi minulostí a budoucností. Přesněji jsme to vyjádřili v páté kapitole: vědecké zákony se nemění při provedení tří současných operací, symetrií C, P a T, kde C znamená záměnu …
více »Kvantová kosmologie
Kosmologie se dříve považovala za pseudovědu a útočiště fyziků, kteří sice mohou mít za sebou řadu užitečných výsledků, ale ve své senilitě se stali mystiky. Příčiny byly dvě. První byla skoro úplná absence věrohodných pozorování. Vždyť až do dvacátých let tohoto století jediným důležitým kosmologickým pozorováním bylo, že obloha je …
více »Prostoročasová setkání Rogera Penrose a Stephena Hawkinga
Po objevu kvasarů, pulsarů a kosmického mikrovlnného záření nastal v 60. letech mimořádný rozvoj obecné relativity, nečekaně vzrostl její význam v astronomii a kosmologii. Ve speciálním miléniovém čísle časopisu britské fyzikální společnosti Physics World vyšel přehled odpovědí 130 fyziků na sedm otázek, z nichž druhá zněla: „Kterých pět fyziků vytvořilo …
více »Stephen Hawking: Struny a stroje času
Plochý časoprostor uzavřené časupodobné smyčky neobsahuje. Neobsahují je ani ta řešení Einsteinových rovnic, která byla původně známa. Einstein byl proto šokován, když v roce 1949 Kurt Gödel nalezl řešení, které popisovalo vesmír plný rotující hmoty s uzavřenými časupodobnými smyčkami procházejícími každým bodem. Gödelovo řešení vyžadovalo existenci kosmologické konstanty, o níž …
více »Stephen Hawking a záření černých děr
Druhá věta termodynamická má mezi zákony vědy výjimečné postavení, protože neplatí vždy, platí pouze ve většině případů. Pravděpodobnost, že i po odstranění přepážky nalezneme molekuly plynu v jedné polovině krabice, je jedna ku mnoha milionům milionů, ale stát se to může. Na první pohled se zdá, že v blízkosti černých …
více »