Podrobně zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli v roce 2019 badatelé v barmském jantaru, se podařilo mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Davida Perise z německé University of Bonn a Robina Kundraty z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Pomocí moderní výpočetní tomografie …
více »Mravenců je víc v tropech, housenek v mírném pásmu
V lesech jižní Moravy je víc housenek než v tropech. Čeští vědci srovnávali počet hmyzu napříč třemi kontinenty. Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů …
více »Ig Nobel: Nůž ze zmrzlých výkalů, vztah líbání k HDP
Již potřicáté byly na Harvardu uděleny ceny Ig Nobel, tentokrát virtuálně. Ocenění bylo původně míněno nelichotivě, postupně se z něj však stala přehlídka bizarních a kuriózních výzkumů a laureáti jsou na něj zpravidla hrdí. Kdo vyhrál letos? Metin Eren, antropolog z Ken State University v Ohiu, testoval tradovanou legendu o …
více »Genetická analýza světlušek: Brouci svítili už dinosaurům
Světlušky pocházejí původně z oblasti dnešní jižní Číny a Zadní Indie, na Zemi se vyskytují již 100 milionů let a jejich prapředci se velmi podobali kovaříkům. I k těmto závěrům dospěli vědci z Laboratoře biodiversity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pomocí genetických metod věnují …
více »Jak se mouchám a včelám létá se závažím
Tvrzení, že obří vážka by dnes létat nedokázala, úplně dokázáno není. Včera jsme se zde zaměřili na úvahy o maximální koncentraci kyslíku v pozemské atmosféře. Teď pojďme k k další otázce, jak se to má s kyslíkem a s obřími vážkami. Např. vážka rodu Meganeura měla rozpětí křídel až 75 …
více »Kyslík, požáry a obří vážky
Gaia, respektive různé mechanismy zpětných vazeb, prý na Zemi udržovaly po většinu evoluce cca konstantní podmínky, a to včetně koncentrace kyslíku (v tomto případě řekněme od kambria). Vůbec to tak ale nemusí být a kolem této záležitosti existuje celá řada dalších nejasností a krajně zajímavých možností i teorií. Tak pro …
více »Termiti jsou klíčoví, draví mravenci ovlivňují termity
Draví mravenci jsou patrně schopni významně regulovat populace termitů a tím pádem i ovlivnit rozklad rostlinné organické hmoty. V článku se vědci zaměřují na zkoumání tohoto vztahu v širším kontextu ekologického obrazu. Jaká je tedy vlastně role tohoto vztahu v ekosystému? Může například vymizení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém? Článek …
více »Mouchy s hlavou vzhůru nohama: Jak vidí lidé, ptáci a hmyz
Lze snadno dokázat, že mozek funguje jako sofistikovaný počítač pro virtuální realitu. Rozhlédněte se kolem sebe pouhým pohybem očí. Když otáčíte očima, obrazy na sítnicích se pohybují jako při zemětřesení. Žádné zemětřesení ovšem nevidíte. Okolní scenérie se vám jeví pevná jako skála. Směřuji samozřejmě k tomu, že virtuální model v …
více »Noví neotenní brouci z amazonského pralesa
Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je také Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice …
více »Podivnou prehistorickou rytinu z Íránu identifikovali jako kudlančího muže
Na skále u města Teymareh v provincii Khomein ve středním Íránu se nachází rytina, kterou entomologové a archeologové z Íránu a Tchaj-wanu nově identifikovali jako „kudlančího muže“. 14centrimetrová rytina byla objevena v roce 2017, až dosud ale nepanovala jednota v tom, co vlastně znamená. Hmyz se v prehistorickém umění objevuje …
více »