Archiv článků: hry

Tuto hru vymyslel v roce 1942 Piet Hein. V roce 1948 ji pak znovuobjevil Nash. Říká se, že na tento nápad přišel, když si prohlížel šestiúhelníkové dlaždice na záchodcích matematického oddělení v Princetonu. Je pravda, že tam takové dlaždice skutečně jsou, ale Nash mi řekl, že mu inspirací rozhodně nebyly. …

Othello (Reversi) je desková hra populární dnes především v Japonsku. Vznikla ovšem na konci 19. století v Anglii a její název se skutečně odvozuje od Shakespearova díla. Hraje v ní bílý proti černému na desce o rozměrech šachovnice (obdobná je pak i notace, viz obrázek), ovšem použité kameny mohou měnit …

Tým pod vedením šéfky české expedice Kláry Preusz na lokalitě pracuje od roku 2016. Projekt Castrum Novum VR je pilotním počinem. Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště Castrum Novum. Římskou pevnost, založenou roku 264 před Kristem, už několik let zkoumají také archeologové a archeoložky z Fakulty …

Tuto neobvyklou hru vynalezl David Gal, profesor matematiky na Brownově univerzitě; prodává se pod obchodním jménem Bridg-It (Přejdi). Lze ji hrát na deskách různých rozměrů. Dále popsaná verze se snadno hraje na papíru s tužkami dvou různých barev. Je zábavnější než piškvorky! Předpokládejme, že použijete červenou a černou tužku. Černou …

Na Santorini, Krétě, Kypru a dalších řeckých ostrovech byla postupně objevena řada kamenných kuliček trochu menších než golfové míčky. Jejich účel se vysvětloval různě: mohlo jít o náboje do praků, házecí koule k nějaké hře, kuličky sloužící k počítání nebo o kameny pro nějakou deskovou hru. Archeologové z Bristolské univerzity …

Římané s oblibou házeli šestistěnnými kostkami při hře taberna podobné vrhcábům. Kostky byly vyrobeny z kostí (v češtině i viz název), mohly být dřevěné (ty se však dochovaly s menší pravděpodobností), kovové nebo keramické. Na stěnách kostek byly vyznačeny číslice, podobně jako dnes u našich kostek obvykle ve formě počtu …

Obavy se netýkají jen toho, že zpětnovazebné systémy učení jako AlphaGo se mohou naučit podvádět místo toho, aby zvládaly zadané úkoly. V kapitole 2 jsme popisovali systém odměn založený na dopaminu a jeho funkci v usměrňování chování. Úloha dopaminu byla objevena koncem 50. let dvacátého století, ale ještě před tím, …

Dnešní umělá inteligence ve hrách typu šachy nebo go již člověka zcela deklasovala (u šachů k tomu tedy umělá inteligence ani nebyla potřeba). Jak si ale podobné systémy stojí v případě her, kdy mají s lidmi spolupracovat? Na to se zaměřili vědci z MITu. Jako vzor kooperativní hry si vzali …

Na první pohled nemá využití umělé inteligence a souvisejících technologií (strojové/hluboké učení, neuronové sítě…) na Rubikově kostce smysl, když řešení známe. Na rozdíl od šachů existuje určitý optimální postup z nějaké pozice a po jeho nalezení se už není co učit dál a jak se zdokonalovat – například tím, že …

Umělá inteligence Googlu (respektive technologie vyvíjená dceřinou firmou DeepMind) se již v minulosti stala nejlepším šachovým programem. V další fázi se program AlphaZero naučil šachy (a go) prostě jen tím, že hrál sám se sebou a zdokonaloval se na základě zkušenosti. Dopředu dostal ale stále zadaná pravidla. Nyní MuZero dopředu …