Astronomové možná zachytili stále se formující planetu v akci, která vytváří složitý vzor v plynu a prachu obklopujícím její mladou hostitelskou hvězdu. Pomocí dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) pozorovali planetární disk s výraznými spirálními rameny a zjistili, že v jeho vnitřních oblastech se nachází jasné známky planety. Je to …
více »Nová technika umožňuje měřit s vysokou přesností teplotu hvězdy
Astronomové studují hvězdy pozorováním různých barev světla, které vyzařují a ty analyzují pomocí spektroskopie. Nyní tým vedený Étiennem Artigauem z Université de Montréal vyvinul techniku, která využívá spektrum hvězdy ke zmapování změn její teploty s přesností na desetiny stupně Celsia v různých časových měřítkách. Vědci se původně zaměřili na spektra …
více »Astronomové poprvé spatřili úsvit nové sluneční soustavy
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (James Webb Space Telescope – JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety – …
více »Dvojitá detonace: nový snímek ukazuje zbytky hvězdy zničené dvojicí explozí
Astronomové poprvé získali vizuální důkaz, že hvězda skončila dvojím výbuchem. Při studiu staletí starých pozůstatků supernovy SNR 0509-67.5 pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) našli vzory, které potvrzují, že její hvězda utrpěla dvojici explozivních výbuchů. Nedávno zveřejněný objev ukazuje jedny z nejvýznamnějších explozí ve vesmíru …
více »ENT: Astronomové popsali nejenergetičtější exploze ve vesmíru
Vědci z Astronomického institutu Havajské univerzity (IfA) objevili dosud nejenergetičtější známé kosmické exploze. Novou třídu událostí pojmenovali „extrémní jaderné přechodné jevy“ (ENT, extreme nuclear transients). K těmto mimořádným jevům dochází, když se masivní hvězdy – nejméně třikrát těžší než naše Slunce – roztrhají na kusy poté, co se přiblíží příliš …
více »Černé díry dědí magnetická pole po mateřských hvězdách
Černé díry se definují jako gravitační past, oblast, ze které nemůže nic uniknout. Mohou ale (vně horizontu samozřejmě) také vytvářet silné proudy nabitých částic, což vede k explozivním výbuchům gama záření. Tyto výtrysky mohou během pouhých sekund uvolnit více energie, než naše Slunce vyzáří za celý svůj život. Aby mohlo …
více »Voda mohla vzniknout dříve, než se myslelo
Voda mohla vznikat už 100-200 milionů let po velkém třesku, tedy dříve, než se dosud předpokládalo. Podle nové studie mohla být voda i klíčovou složkou prvních galaxií. Kyslík je výsledkem jaderných reakcí v nitrech hvězd, vzniká i při explozích supernov. Nebylo dosud jasné, kdy se vytvořily první atomy kyslíku – …
více »Vesmír se vypaří rychleji – už za 10 na 78 let
Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …
více »Těžké prvky by mohly vznikat při rozpadu hvězd na neutrony
Pochopení vzniku těžkých prvků během evoluce vesmíru je jedním z otevřených problémů současné fyziky. Při hledání podmínek vhodných pro vznik těchto prvků prostřednictvím nukleosyntézy se tým pod vedením vědců z Los Alamos National Laboratory zaměřil na výtrysky gama záření a okolního kokonu vznikajícího ze zhroucených hvězd. Studie navrhuje, že vysokoenergetické …
více »V disku Mléčné dráhy našli nečekaně staré hvězdy
Překvapivý objev o vývoji naší galaxie s využitím dat z mise Gaia odhalil velké množství starých hvězd na oběžných drahách podobných dráze našeho Slunce. Zformovaly se v tenkém disku Mléčné dráhy méně než 1 miliardu let po velkém třesku, tedy o několik miliard let dříve, než se dosud předpokládalo. Mléčná …
více »