Vědci z Astronomického institutu Havajské univerzity (IfA) objevili dosud nejenergetičtější známé kosmické exploze. Novou třídu událostí pojmenovali „extrémní jaderné přechodné jevy“ (ENT, extreme nuclear transients). K těmto mimořádným jevům dochází, když se masivní hvězdy – nejméně třikrát těžší než naše Slunce – roztrhají na kusy poté, co se přiblíží příliš …
více »
Černé díry se definují jako gravitační past, oblast, ze které nemůže nic uniknout. Mohou ale (vně horizontu samozřejmě) také vytvářet silné proudy nabitých částic, což vede k explozivním výbuchům gama záření. Tyto výtrysky mohou během pouhých sekund uvolnit více energie, než naše Slunce vyzáří za celý svůj život. Aby mohlo …
více »
Voda mohla vznikat už 100-200 milionů let po velkém třesku, tedy dříve, než se dosud předpokládalo. Podle nové studie mohla být voda i klíčovou složkou prvních galaxií. Kyslík je výsledkem jaderných reakcí v nitrech hvězd, vzniká i při explozích supernov. Nebylo dosud jasné, kdy se vytvořily první atomy kyslíku – …
více »
Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …
více »
Pochopení vzniku těžkých prvků během evoluce vesmíru je jedním z otevřených problémů současné fyziky. Při hledání podmínek vhodných pro vznik těchto prvků prostřednictvím nukleosyntézy se tým pod vedením vědců z Los Alamos National Laboratory zaměřil na výtrysky gama záření a okolního kokonu vznikajícího ze zhroucených hvězd. Studie navrhuje, že vysokoenergetické …
více »
Překvapivý objev o vývoji naší galaxie s využitím dat z mise Gaia odhalil velké množství starých hvězd na oběžných drahách podobných dráze našeho Slunce. Zformovaly se v tenkém disku Mléčné dráhy méně než 1 miliardu let po velkém třesku, tedy o několik miliard let dříve, než se dosud předpokládalo. Mléčná …
více »
Webbův dalekohled zaznamenal zastavení tvorby hvězd už 700 milionů let po velkém třesku. Mezinárodní tým pod vedením vědců z University of Geneva ukázal, že červené a mrtvé galaxie lze nalézt jen. 700 milionů let po velkém třesku; naznačuje to, že galaxie přestávají tvořit hvězdy dříve, než předpovídají současné modely. Dlouhou …
více »
Hvězdomlýnek uprostřed Galaxie V centru naší Galaxie se nachází černá veledíra o hmotnosti 4 milionů Sluncí, známá jako SgrA*. Kolem ní obíhá mnoho hvězd nečekaných hvězdných typů. Publikace Jaroslava Haase a jeho spolupracovníků z Univerzity Karlovy a Univerzity v Bonnu tuto i další záhady objasňuje. Jejich práci zveřejnil časopis Astronomy …
více »
Už asi čtvrt století astronomy mate jedna podivnost. Vypadá to, že hustota hmoty v různých galaxiích klesá stejným tempem od jejich středu k vnějším okrajům. To je divné, protože galaxie jsou různorodé, mají různá stáří, tvary, velikosti i počty hvězd. Proč by tedy měly mít stejnou strukturu hustoty? „Tato homogenita …
více »
Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …
více »
Sciencemag.cz
