Archiv článků: hvězdy

Střední věk hvězd znamená zhruba stáří našeho Slunce a krizí se myslí prudké změny jejich aktivity a rychlosti rotace. Astronomové již delší dobu vědí, že u hvězd dochází s věkem k tzv. magnetickému brzdění: stálý proud nabitých částic (sluneční vítr) při tom, jak uniká z hvězdy, odnáší malé množství úhlového …

Hnědí trpaslíci jsou astronomické objekty s hmotností mezi planetami a hvězdami. Otázka, kde přesně se nachází hranice jejich hmotnosti, zůstává ale dosud předmětem diskuse – zejména protože jejich stavba je velmi podobná stavbě hvězd s nízkou hmotností (převažuje zde vodík a hélium). Jak tedy poznáme, zda máme co do činění …

Supernova nemusí být jen důsledkem dalšího vývoje vyhořelé hvězdy. Astronomové nalezli důkaz, že explozi může odpálit také srážka. Černá díra nebo neutronová hvězda se po spirále dostala do jádra druhého člena dvojhvězdy a svého společníka přeměnila na supernovu. Tento závěr je založen na datech z několikaletého projektu VLASS/VLA (Very Large …

Astronomové objevili dosud kupodivu neznámý rys Mléčné dráhy: Z jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie vyčnívá jako tříska ze dřeva velká skupina mladých hvězd a hvězdotvorných plynných mračen. Jedná se strukturu, která se táhne asi 3 000 světelných let a její orientace je zcela odlišná od orientace ramene jako celku. …

Většina hvězd v naší Galaxii jsou červení trpaslíci, představují asi 75 % sluncí v Mléčné dráze. Život bychom tedy měli hledat nejspíš zde. A také jsme objevili řadu kamenných planet u červených trpaslíků, některé z nich počítáme i do „obyvatelné zóny“. Červení trpaslíci se ale od našeho Slunce v několika …

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …

Hvězdokupa Palomar 5 má mnohé unikátní vlastnosti. Nová studie ukazuje, že za ně může zřejmě populace více než 100 černých děr v jejím centru. Taková koncentrace černých děr je samozřejmě výjimečná. Jak uvádí Mark Gieles z Barcelonské univerzity, hlavní autor článku publikovaného v Nature Astronomy, množství černých děr v této …

Astronomové objevili bílého trpaslíka, který je rekordní hned ve dvou ohledech, a to poměrně paradoxně: je současně nejhmotnější i nejmenší. Ilaria Caiazzo z Caltechu, hlavní autorka nové práce, uvádí, že objekt má velikost Měsíce, do této velikosti se ale stihla nahustit hmotnost větší, než má Slunce. „Zdá se to neintuitivní, …

Vědci a zkoumali světlo šesti nejvzdálenějších – a tedy nejstarších – známých galaxií. Z jejich vzdálenosti vyplývá, že musely existovat už před více než 13 miliardami let, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Analýza snímků z Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu pak vedla k závěru, že tyto galaxie, …

A jak to souvisí s jádrem olova… Dvě studie vyšlé ve Physical Review Letters se nově pokoušejí odhadnout maximální velikost neutronové hvězdy. Tentokrát nejde o hmotnost (tj. kde přesně se nachází hranice mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), ale o objem. Dosavadní odhady hovořily o maximálním poloměru 10–12 km, Jorge …