Archiv článků: jupiter

Kdo se večer v září 2022 podíval na oblohu, jistě si všiml jasné „hvězdy“ nad jižním až jihovýchodním obzorem. Zářila klidným nažloutlým světlem a pro naše předky byla jednou z pěti známých „hvězd toulavých“. Dostaly i jména – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Víc jich nebylo, byť například Uran mohli …

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke …

Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, …

Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …

Kde ve Sluneční soustavě se nachází nejvíc molekul vody? Nejspíš to není za Zemi, ani na Europě, ale na Jupiterově měsíci Ganymedu. Těleso je pokryté vodním ledem, hlouběji předpokládáme rozsáhlý podpovrchový oceán, v atmosféře se ale molekuly H2O kupodivu podařilo detekovat poprvé až nyní, a to a základě aktuálních i …

Hlavním problémem má být nedostatek vody. O možnosti života v atmosféře Venuše se spekuluje již delší dobu, na rozdíl od pekelného povrchu by za teplot v určitých vrstvách atmosféry Venuše mohly dokázat pozemské mikroorganismy přežívat. V nedávné minulosti se k tématu obrátila pozornost kvůli detekci většího množství fosfanu, tyto výsledky …

Nejpůsobivějším výsledkem je nalezení silných jetů s rychlostí proudění až 400 metrů za sekundu, které se vyskytují pod polárními zářemi v blízkosti pólů. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických …

Poslední velmi těsné a dobře pozorovatelné přiblížení těchto planet nastalo v roce 1226. Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují ve velmi těsném rozmezí okolo ekliptiky, dochází k podobným setkáním poměrně často. Tato …

Po celý prosinec můžeme hned po západu Slunce, nízko nad jihozápadním obzorem, sledovat dva nápadné zářící body – obří plynné planety Jupiter a Saturn, přičemž první jmenovaná je z onoho páru tou jasnější. Den za dnem se k sobě zvolna přibližují a to až do pondělí 21. prosince, kdy téměř splynou v jednu „hvězdu“. …

Příslušné zvláštně uspořádané bouřky poprvé zaznamenala v roce 2019 sonda Juno. Neměly by se nijak zvlášť lišit od podobných jevů na Zemi, zde se ale tyhle útvary neshromažďují do pravidelných struktur, např. pěti- nebo osmiúhelníků, a neotáčejí kolem sebe (viz obrázek níže). Andy Ingersoll z Caltechu a jeho kolegové nyní …