Červený trpaslík s exoplanetou, Credit: ESO/L. Calçada – http://www.eso.org/public/images/eso0950a/ , CC BY 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/

U červeného trpaslíka našli superjupiter s nejmenší známou hustotou

Velmi nadýchaný svět popsali astronomové na základě dat z Kitt Peak National Observatory. Planeta podobná Jupiteru je plynný obr s nejmenší hustotou, jaký byl kdy objeven u červeného trpaslíka. Průvodní tisková zpráva odhaduje, že hustotou by těleso mohlo odpovídat žužu (marshmallow).
Exoplaneta TOI-3757 b je od nás vzdálena asi 580 světelných let ve směru souhvězdí Vozky. Podobná plynná planeta blízko u červeného trpaslíka vlastně překvapuje už svou existencí. I když červení trpaslíci jsou ve srovnání se Sluncem hvězdy chladné, bombardují své okolí častými erupcemi. Kamenné planety očesávají tímto způsobem o atmosféru a plynní obří by se tak blízko hvězdy vlastně ani neměli zformovat.
První autor nové studie Shubham Kanodia z Carnegie Institution for Science uvádí, že existence planety může být důsledkem dvou věcí. Za prvé je tu otázka kamenného jádra. Předpokládá se, že plynní obři začínají jako masivní pevná jádra o hmotnosti asi desetkrát větší než Země, načež k sobě rychle přitáhnou velké množství okolního plynu. Mateřská hvězda planety TOI-3757b má ale ve srovnání s jinými trpaslíky nižší obsah těžkých prvků. To mohlo vést k pomalejšímu formování kamenného jádra, tím se zpomalilo nabalování plynu a to zase ovlivnilo celkovou evoluci planety i její hustotu (poznámka PH: subjektivně mi není jasné, proč by pomalejší nabalování plynu mělo znamenat, že ho erupce z hvězdy nerozfoukají; pomaleji nabalovaný plyn asi může být „nadýchanější“, to ano).
Druhým faktorem může být dráha planety, o níž se předběžně předpokládá, že je mírně eliptická. V některých obdobích se dostává blíže ke své hvězdě než jindy, což vede k výraznému nadměrnému zahřívání, které může způsobit nafouknutí atmosféry planety.
Planeta byla původně objevena družicí NASA TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Má průměr 150 000 km, je tedy o trochu větší než Jupiter. Svou hvězdu oběhne za 3,5 dne (pro srovnání ze Sluneční soustavy – Merkur trvá oběh přibližně 88 dní).
Na základě dalších měření byla hmotnost planety vypočtena na přibližně čtvrtinu hmotnosti Jupiteru. Průměrná hustota TOI-3757 b je asi 270 kg na metr krychlový, jen tedy asi čtvrtinová ve srovnání s vodou a právě odpovídající tomu žužu. Nejmenší hustotu ve Sluneční soustavě má z planet Saturn, ovšem i tak více dvakrát vyšší než TOI-3757 b (konkrétně 687 kg na metr krychlový).
Uvidíme, co nám řekne vesmírný dalekohled Jamese Webba. Měl by dokázat jednak objevit více exoplanet, dále pak analyzovat i jejich atmosféry. Potvrdí se, že exoplanety tohoto typu jsou u červených trpaslíků extrémně vzácné? Vedle poznatků o tom, z čeho se exoplanety u různých typů hvězd obvykle skládají a jakým způsobem se formují, má vše samozřejmě vztah i k pátrání po světech potenciálně obyvatelných… TOI-3757 b tedy do této kategorie nepatří.

Kanodia, S., Libby-Roberts, J., Cañas, et al. (2022). “TOI-3757 b: A low-density gas giant orbiting a solar-metallicity M dwarf.” The Astronomical Journal. 164, 81. https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-3881/ac7c20
Zdroj: NoirLab/National Science Foundation

Cooperovy páry elektronů mají opačné spiny

Cooperovy páry, tedy dvojice elektronů odpovídající za vlastnosti konvenčních supravodičů, mají vždy opačné spiny. Fyzikové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close