Řádově před 300 miliony lety, což zhruba odpovídá počátku permu, žili na Zemi gigantičtí létající hmyzáci. Popsány byly obří druhy příbuzné jepicím (rozpětí křídel až 45 cm) nebo vážkám (70 cm). Tento jev se tradičně vysvětluje hlavně vyšším obsahem kyslíku v tehdejším vzduchu, oproti dnešku až o 45 % (takže …
více »Fosilie odhalují příčinu jedné z největších klimatických změn
Atmosférický oxid uhličitý (CO2) je kľúčovým skleníkovým plynom Zeme, ktorý ovplyvňuje klimatické a životné podmienky na súši, ako aj v oceánoch. Jeho úloha nám je pri súčasných klimatických zmenách pomerne dobre známa, no jeho dlhodobé pôsobenie v geologickej minulosti bolo doteraz slabo zdokumentované, pretože rekonštrukcia dávneho CO2 na základe horninového …
více »Brandov – tropické pralesy místo Krušných hor?
Kdybychom se ale mohli vrátit o 314 milionů let zpět do geologické minulosti, tak bychom se neocitli na horském hřebenu, ale uprostřed rozsáhlých bažin s podivnou flórou… Vybavíme-li si Krušné hory v souvislosti s těžbou nerostů, nejspíš … si představíme rozsáhlé povrchové velkolomy s gigantickými rypadly zakusujícími se do mocné …
více »Naši nejmladší trilobiti a nejstarší tropické pralesy
V období sedimentace ostravského souvrství se na naše území naposledy rozšířilo moře obývané trilobity. Tu úplně nejmladší záplavu před 324 miliony let představuje soubor mořských uloženin Gaeblerova patra ve stropu souvrství s výskytem našeho nejmladšího trilobita, kterým je Paladin mladeki. Příčinou mořských záplav přicházejících z Polska byly klimatické změny podobné …
více »Karbonská erupce zasypala střední a západní Čechy až 1 m mocnou vrstvou popela
Slavný tuf Bělka je rozsáhlá pyroklastická vrstva zachovaná v sedimentárním záznamu středočeských a západočeských pozdně orogenních pánvích. Tento tuf představuje unikátní stratigrafický marker, který byl zdokumentován v desítkách vrtů a mnohých černouhelných dolech v oblasti mezi jižním okrajem plzeňské pánve v západních Čechách až po východní část kladensko-rakovnické pánve na …
více »Kyslík, požáry a obří vážky
Gaia, respektive různé mechanismy zpětných vazeb, prý na Zemi udržovaly po většinu evoluce cca konstantní podmínky, a to včetně koncentrace kyslíku (v tomto případě řekněme od kambria). Vůbec to tak ale nemusí být a kolem této záležitosti existuje celá řada dalších nejasností a krajně zajímavých možností i teorií. Tak pro …
více »
Sciencemag.cz
