Archiv článků: kmenové buňky

V poslední době vyvolává ve veřejnosti mnoho rozporuplných emocí léčba některých chorob prostřednictvím kmenových buněk. Řada subjektů nabízí léčbu široké škály neduhů kmenovými buňkami na komerční bázi (od bolestí hlavy, obnovy chrupavek přes omlazení organismu, lepší růst vlasů až po léčbu neurodegenerativních onemocnění) apod. Zatímco v nemocných vzbuzuje často falešné naděje, odborné …

V Česku je nyní schváleno 1281 klinických studií, skutečný počet probíhajících studií se liší, protože některé schválené ještě nezačaly, jiné už skončily, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o tom zatím nedostal informaci, řekla dnes ČTK Hana Pavlíčková z tiskového oddělení SÚKL. „Loni SÚKL schválil 379 studií, předloni 374 …

Výzkum kmenových buněk spolu s tkáňovým inženýrstvím přináší zcela nové možnosti léčby také u degenerativního onemocnění páteře, které postihuje značnou část obyvatel naší republiky – u každého druhého Evropana po padesátém roce věku bychom našli na páteři některé známky degenerativního onemocnění. Spondylochirurgie je interdisciplinární obor na pomezí ortopedie, neurochirurgie a …

Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR prokázali v rámci základního výzkumu významné zlepšení hojení poškozeného povrchu oka a rovněž tak možnost záchrany zraku pomocí kmenových buněk. Pro jejich růst a přenos na oko přitom využívají speciální nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci. Právě nanovlákna zajistí, že na nich napěstované …

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické připravili nové speciální materiály s upraveným povrchem vhodné jako podklady pro pěstování lidských buněk. V budoucnu by mohly sloužit například při výrobě dočasného krytu kůže, částí cévních protéz či kostních tkání. Na mezioborovém výzkumu z oblasti tkáňového inženýrství, jehož část již chrání český patent, spolupracovali …

Vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR ve spolupráci s několika prestižními pracovišti v USA a Holandsku objasnili mechanismus vzniku jednoho typu leukémií a identifikovali látky, které by v budoucnu mohly napomoci k účinnější léčbě této zhoubné choroby. Výsledky byly publikovány ve významném mezinárodním hematologickém časopise Haematologica. Nové …

Výzkum kmenových buněk patří mezi nejnadějnější biomedicínská témata dnešní doby. To ostatně potvrdila svým letošním rozhodnutím i Švédská akademie věd tím, že udělila Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství vědcům, kteří zásadním způsobem přispěli k objasnění vlastností kmenových buněk. Terapie pomocí lidských kmenových buněk představuje světlo na konci tunelu pro …

Malé RNA, takzvané mikroRNA, jsou důležité negativní regulátory genů. MikroRNA kontrolují aktivitu jiných genů tím, že se specificky váží na konce RNA produkovaných těmito geny a blokují jejich aktivitu (produkci proteinů = bílkovin). Zhruba tisíc různých mikroRNA reguluje až jednu polovinu z necelých 30 000 genů v lidském genomu. Role …

Vědci pod vedením prof. MUDr. Evy Sykové, DrSc. z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, v. v. i., během čtyřleté studie sledovali potkany s chronickým poraněním míchy. Po pěti týdnech od úrazu provedli u zvířat operaci, při které do poraněné míšní tkáně vložili jako implantát buď samotný hydrogel nebo hydrogel osázený …