V současné době se drtivá většina čpavku vyrábí tradičním Haber-Boschovým procesem, který vyžaduje pro reakci dusíku a vodíku vysoké teploty (400-450 °C) a tlaky (200 atmosfér). Snížit energetickou náročnost této syntézy se chemici snaží už po desetiletí. Znamená to především hledání nových katalyzátorů. Ušlechtilý kov ruthenium byl v tomto ohledu …
více »
Zpevňování slitin nanočásticemi je pokládáno za nový perspektivní způsob přípravy materiálů. Nanočástice přidávané v průběhu legování dodávají slitinám jedinečné vlastnosti. Tato technologie byla již použita k inovaci vysoce pevných hliníkových slitin a nebo různých ocelí. Problém ale je, že nanočástice mají nízkou tepelnou stabilitu, při vyšších teplotách se různě shlukují …
více »
Tolik nápadů, a to platí rok co rok. Třeba se některá z následujících technologií nicméně dostane z laboratoří i do fáze průmyslového nasazení… Upravený cukr může vylepšit zinkové baterie Zinkové baterie s elektrolytem na bázi vody jsou levné a neobsahují toxické látky, jejich většímu nasazení např. v rámci energetických sítí …
více »
Titulek je samozřejmě míněn jako nadsázka. Nejde teď o to, že by genetické faktory stály za tím, s jakou pravděpodobností člověk skončí s umělých kloubem (takové faktory jistě existují, ovlivňují sklon k artritidě, úrazům, výsledkům úrazů, ale člověk se také musí do daného věku vůbec dožít), ale o výsledek chirurgického …
více »
Vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory a University of California v Berkeley tvrdí, že jako první dokázali vyrobit ultratenký (2D) magnet, který funguje za pokojové teploty a je navíc za běžných podmínek chemicky stabilní. Jako jedna z hlavních aplikací se nabízí spintronika – paměti s vysokou hustotou uložených dat. Kromě …
více »
Nový permanentní typ magnetu je inspirován složením některých meteoritů. Slitina pouze ze železa a niklu, vyvinutá na Ames Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), dokáže konkurovat svými parametry (síla na hmotnost) magnetům AlNiCo. Nejsilnější dnes používané magnety jsou ze slitin prvku vzácných zemin neodymu (NdFeB) a slitiny samaria s kobaltem …
více »
Cílená manipulace s jednotlivými atomy může podstatně zvýšit supravodivost příslušného prvku nebo sloučeniny. Na University of Illinois (Chicago) a Stanford University dokázali naladit supravodivost tak, že atomy kobaltu rozmístit do přesně šestiúhelníkového vzoru na měděném povrchu. Teoretické výpočty vedly k předpokladu, že pro určité vzdálenosti atomů od sebe by mělo …
více »
Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Od chvíle, kdy se se začala tepelně opracovávat měď, se experimentovalo i s jejími slitinami. V nedávné době se slitiny různých (především) kovů uplatňují mj. při katalýze. Je přitom potřeba, aby příslušné nanočástice opravdu obsahovaly oba prvky, …
více »
Oproti běžně využívaným Li-Ion akumulátorům mají Li-Pol články vyšší hustotu uchované energie, ale i vyšší cenu. Moderní Li-Pol baterie tvoří pouze 15 % ze všech prodaných akumulátorů na českém trhu. Vyplývá to ze statistik předního prodejce baterií internetového obchodu BatteryShop.cz. Li-Pol baterie se nejčastěji objevují v produktech značky Apple a noteboocích HP. …
více »
Cesta k efektivnějšímu ukládání dat i vyšší výkon procesorů. Sousední magnety na sebe běžně působí tak, že opačné póly se přitahují a stejné odpuzují. Na Paul Scherrer Institute PSI a ETH Zurich nyní ale zjistili, že magnety se mohou natáčet i kolmo na své sousedy. V prostorových strukturách už něco …
více »
Sciencemag.cz
