Archiv článků: krajina

Když naši předkové začali žít zemědělským usedlým způsobem života, s rostoucí populací se čím dál více projevoval i zvyk pohřbívat své mrtvé. Způsobů, jak pietně naložit s ostatky svých blízkých, lidé na celém světě vynalezli velké množství. Pohřby a uctívání památky zesnulých vždy upravovalo mnoho kulturních norem, později i zákonů. …

Archeologie niv je dnes celý vědecký obor a v anglosaské literatuře se někdy dokonce hovoří o „mokřadní revoluci“ (wetland revolution), kdy se různé skupiny lidí naučily využívat výhod říčních a jezerních břehů k výstavbě složitých sídel a opevnění. Patřily mezi ně i vesnice v bažinách benátské laguny osídlené v nebezpečných …

K nejdůležitějšímu, závěrečnému propojení několika řek, které vytvořily Vltavu, došlo v tom geologickém momentu, kdy „Malá Vltava“, tekoucí odněkud z rozhraní jižních a středních Čech směrem ku Praze, strhla na svou stranu řeku tekoucí opačným směrem někde od Tábora směrem k Českým Budějovicím. Tím nejenom změnila směr jejího toku, ale …

Vedle těžby uhlí vznikaly výsypky (haldy, odvaly) ve větším rozsahu také během těžby uranu. Založení nové výsypky má za následek úbytek, popř. znehodnocení zemědělského půdního fondu. Na druhou stranu můžeme vytvořením antropogenního georeliéfu v intenzivně využívané krajině nabídnout nové příležitosti pro život řadě organismů. Pokud nejsou výsypky zcela zarostlé lesem, poskytují …

Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …

Vlhošť můžete na horizontu mezi ostatními kopci celkem bezpečně rozeznat. Hora má tvar široké kupole, jejíž symetrii jen na jihu a na západě narušuje lem pískovcových skal. Tato skalnatá část se od zbytku hory už zdálky liší svým obrysem – svahy jsou tu strmější a členitější. Zblízka je možné skály …

Vědci zjistili, že reliéf severomoravského pohoří Rychlebské hory vymodelovala dávná silná zemětřesení, která byla s největší pravděpodobností vyvolána tlakem a pohybem ledovce. Až dosud se totiž předpokládalo, že se v této oblasti žádné větší seismické jevy v minulosti nevyskytovaly. Závěr vyplývá z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu vedeného RNDr. Petrou Štěpančíkovou, Ph.D., z Ústavu …

Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak riziko vzniku lesního požáru, tak …

Západní Podolí na Ukrajině je unikátní biogeografickou oblastí, známou pro svoji vysokou biodiverzitu. Vědci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho druhů se zde udržuje díky dlouhodobé stabilitě otevřené krajiny od konce doby ledové. Zastoupení lesů a nelesních biotopů přitom ovlivňovalo jak klima, tak člověk, který k udržení otevřené krajiny zřejmě …

Proč se zrovna tady dochovaly poslední populace perlorodky říční a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů? Staré mapy a černobílé fotky zachycující výjevy z dob dávno minulých mají své osobité kouzlo. Probouzí v nás nostalgii, fantazii i touhu vědět, jak vypadala dřívější krajina a jak se lidem v daném místě asi žilo. Slovo …