Archiv článků: křemík

Magnonový ventil ze dvou vrstev tenkého křemíkového filmu. Vědci z National Institute of Standards and Technology (NIST) a Massachusetts Institute of Technology (MIT) přišli s novým způsobem, jak řídit magnony. Magnon je kvazičástice, vlna, která při šíření materiálem převrací spiny. Přenášet informaci pomocí magnonů by oproti elektronům znamenalo především menší …

Označuje se to jako 130% externí kvantová účinnost a týká se to solárních technologií, pochopitelně nikoliv však ve smyslu konverze energie. Nově zkonstruovaný systém dokáže z 1 dopadajícího fotonu vygenerovat odezvu 1,3 elektronu, což má být i tak dost revoluční a podobný jev dosud nikdy pozorován nebyl. Výsledky byly natolik …

Většina současných technologií kvantových počítačů vyžaduje extrémně nízké teploty. Jednou z možností qubitů fungujících za vyšších teplot představuje diamant. Qubit je zde vytvořen na defektu krystalové mřížky, když např. zaměníme atom uhlíku za atom dusíku nebo zde vytvoříme díru (míněno jako chybějící atom, nikoliv elektron). Američtí, ruští (tiskovou zprávu vydal …

Nově navržený umělý atom je implementován do křemíku. Má podobu disku ve 2D, kde elektrony obíhají v rovině kolem středu tvořeného zde elektrodou. Tak jako v jiných umělých atomech (kvantových tečkách) i zde platí, že existují odstupňované energetické hladiny, které elektrony obsahují postupně. Jeden z autorů studie, Andrew Dzurak z …

Výzkumy v oblasti kvantových počítačů se stále více soustředí nikoliv na samotné qubity, ale na celkovou architekturu systému, možnosti jeho řízení a škálování. Jeden ze zásadních problémů až dosud představovala komunikace mezi jednotlivými qubity. Přenos informace se alespoň u spinových qubitů v křemíku až dosud realizoval pouze mezi bezprostředními sousedy. …

Některé 2D materiály se na vzduchu, eventuálně ve vlhkém vzduchu, snadno oxidují, podléhají korozi. Týká se to černého fosforu a dichalkogenidů přechodných kovů, problém to představuje i u těch látek, kde za normálních podmínek probíhá pasivace a tenká vrstva oxidů (hydroxidů apod.) na povrchu chrání zbytek materiálu. Jenže když má …

Než se snažit změnit klima na celé planetě, nestálo by za to zkusit to na Marsu nejdřív v menším měřítku? Právě s touto ideou přichází studie publikovaná v Nature Astronomy. Vědci z Harvardu, NASA Jet Propulsion Lab a University of Edinburgh tvrdí, že aerogel z oxidu křemičitého o tloušťce pouhých …

U diod LED i laserů se využívá jev zvaný superinjekce (superinjection). Generování světla (nebo alespoň dostatečně intenzivního světla) je podporováno tím, že v materiálu dochází k intenzivní rekombinaci elektronů a děr. Jak se dosud předpokládalo, v samotných polovodičích nic takového možné není, protože se zde nikdy nevyskytují v dostatečně vysoké …

V lithium iontové baterii by se jako materiál pro elektrodu vyplatil z hlediska energetické hustoty namísto grafitu křemík, taková elektroda by však neměla potřebnou mechanickou stabilitu a baterie by vydržela jen relativně málo nabíjecích cyklů. (Poznámka: křemík dokáže absorbovat více iontů lithia, zhruba 4 ionty lithia na 1 atom křemíku, …

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. Španělští fyzici a technologové vyrobili kameru, která obsahuje grafen zpracovaný běžnými průmyslovými technologiemi. Kamera je citlivá na daleko širší spektrum světelného záření než dosavadní komerční zařízení a současně dává vyšší signál. Nový postup může být …