(c) NASA, licence obrázku public domain
(c) NASA, licence obrázku public domain

Izolační aerogel pro terraformaci Marsu

Než se snažit změnit klima na celé planetě, nestálo by za to zkusit to na Marsu nejdřív v menším měřítku? Právě s touto ideou přichází studie publikovaná v Nature Astronomy.

Vědci z Harvardu, NASA Jet Propulsion Lab a University of Edinburgh tvrdí, že aerogel z oxidu křemičitého o tloušťce pouhých 2-3 cm by mohl udělat rozsáhlé oblasti Marsu obyvatelnými. Taková vrstva by současně odstiňovala škodlivé ultrafialové záření, propouštěla viditelné světlo a bránila úniku tepla. Na samotném ohřívání by se podílel i oxid uhličitý, který je součástí podpovrchového marťanského ledu. Výsledkem by pak bylo, že v takové oblasti by roztál led a pod ochranou vrstvou by mohly normálně růst rostliny. A to jak pod vrstvou položenou přímo na povrch, tak i ve větších kupolích, které by byly obyvatelné i pro lidi.
Tvrzení o dostatečném růstu teploty je podle autorů studie potvrzeno nejen modely/simulacemi, ale i experimenty v Antarktidě nebo chilských pouštích. Teploty podobné pozemským by se mohly stát realitou i ve středních zeměpisných šířkách Marsu. Udržovat v takových „ostrovech“ život by přitom nevyžadovalo žádnou dodatečnou energii či zvláštní údržbu ani žádné jiné než již v současnosti známé materiály a technologie. Nebylo by ani třeba k terrraformaci dopravovat na Mars větší množství skleníkových plynů (i kdybychom dostali do atmosféry Marsu veškerý místní oxid uhličitý a vodu, tlak by stejně nedosahoval ani 10 % toho pozemského; proto některé scénáře s terafformací třeba navrhují, abychom do Marsu nechali narazit kometu). Možná by se aerogely daly vyrábět i na místě?
Navíc z řady důvodů vůbec nemusíme chtít měnit Mars jako celek, ale experimentovat v menším měřítku, terraformaci „škálovat“ a vyhnout se třeba oblastem, kde nedokážeme vyloučit existenci místního života.

Enabling Martian habitability with silica aerogel via the solid-state greenhouse effect, Nature Astronomy. DOI: 10.1038/s41550-019-0813-0 a další
Zdroj: Harvard John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černé díry lze vážit i jinak než podle obíhajícího prachu a plynu

V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close