Pro sledování vzniku a vývoje nemocí nebo účinnosti léčby jsou nezbytné ukazatele, které odráží stav postižení tkání a jsou zároveň snadno dostupné. Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařilo z krve izolovat malé částice, které jsou schopné nést informaci o neurodegenerativním onemocnění – Huntingtonově chorobě. Další …
více »
Odběr krve, byť je pro péči nutný, zvířatům přináší stres. Odborníci proto zkoumají možnosti, jak získat krevní vzorky zvířat v záchranných chovech a ZOO méně invazivně. Mezinárodní tým vědců otestoval, že pomoci můžou pijavky lékařské – krevní vzorky, které nasají, lze úspěšně využít pro krevní rozbory používané ve veterinární medicíně …
více »
U 1 až 2 pacientů z 10 000 obyvatel se vyskytne vrozená porucha buněk tvořících cévní systém, která má příčinu v mutaci jednoho z genů. Tato porucha cévního systému postupně postihuje kůži, podkoží, svaly, postupně pacienta invalidizuje a může být i život ohrožující. Nyní je možné toto vzácné onemocnění léčit …
více »
Hipokampus, část velkého mozku, patří k místům, které jsou při Alzheimerově poruše poškozeny mezi prvními. Protože hipokampus je úzce spojen s pamětí, bývají právě potíže s pamětí jedním z prvním příznaků poruchy. Catherine Hall její kolegové z University of Sussex nyní uvádějí, že poškození hipokampu by v tomto případě mohl …
více »
Způsob, jakým si buňky mezi sebou vyměňují informace, má zásadní vliv na naši imunitu. Mezinárodní vědecký tým pod vedením Meritxell Alberich-Jordy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR publikoval v časopisu Blood studii, která popisuje, jak mezibuněčná komunikace kostní dřeně mění potenciál kmenových buněk produkovat bílé krvinky, a tedy schopnost organismu …
více »
Nebo je turbulencí alespoň víc, než se dosud předpokládalo, což znamená i větší zdravotní rizika. Krev má celkem vysokou viskozitu a pohybuje se pomalu. Když ji člověku odebírají do zkumavky, poklidně skapává nebo protéká – prostě klasické a spořádané laminární proudění, žádné víry nebo dokonce bubliny. Bubliny jsou samozřejmě nebezpečné …
více »
Syntetické červené krvinky napodobující vlastnosti těch přírodních se zkoušejí vyvíjet již dlouho, vesměs jim ale dosud něco chybělo. Studie publikovaná v ASC Nano nyní uvádí, že nový typ umělých krvinek dokáže nejen přenášet kyslík, ale jsou také ohebné/pružné (dokáží se protahovat i úzkými kapilárami a poté se opět zformovat do …
více »
Zní to jako metoda málem ze středověku nebo alespoň z doby před vznikem moderních vakcín/očkování, ale nenechme se mýlit. Zkoušelo se to nedávno i proti SARSu a Ebole a nyní s lékaři v Číně i infúzemi plazmy experimentují i v případě viru COVID-19. Infúze krve, respektive krevní plazmy (= krev …
více »
S různými „lepidly“ tepen se už experimentovalo dříve, nedokážou ale obvykle odolat obrovskému tlaku v poraněné tepně. Nedostatečně přilnou k pevné tkáni kolem rány (ve vlhkém prostředí a nepřetržitém průtoku okolní krve…), nebo tuhnou příliš dlouho. Vědci z několika čínských institucí nyní přišli s látkou, která dokáže bleskově zastavit tepenné …
více »
Krátce po narození získávají některé embryonální chondrocyty v růstových zónách kostí charakter kmenových buněk. Výzkum mezinárodního týmu, na kterém se podílela i vědkyně z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, publikoval prestižní časopis Nature. Týká se obnovy kmenových buněk v „růstových zónách“ kostí. Tento objev může v budoucnu pomoci snížit …
více »
Sciencemag.cz
