Tag Archives: krystaly

Fonony jsou kvazičástice, kolektivní vibrace krystalové mřížky. Nová studie má poskytovat důkaz jejich rozlišování podle chirality: tedy že dva fonony mohou být svými zrcadlovými obrazy a nedají se ztotožnit. Na pohled to moc smysl nedává, protože jde vlastně o něco jako proud materiálem, ale stačí si to představit jako proud …

Kvazikrystaly mají pravidelnou strukturu podobnou normálním krystalům, avšak v případě kvazikrystalů do sebe základní jednotky dokonale „periodicky“ nezapadají. Výsledkem jsou zvláštní vlastnosti, pro určité technologické aplikace třeba i výhodnější. Nově objevený kapalný kvazikrystal se skládá z dvanáctiúhelníků, které jsou samy tvořeny kombinací trojúhelníkových, čtvercových a poprvé i lichoběžníkových buněk. „Objevili …

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

Některé rampouchy vznikají s rovných povrchem, jiným na na něm v průběhu růstu vytvářejí vlnky, nejčastěji vodorovné nebo ve tvaru písmene V. Experimentální fyzikové z Torontské univerzity nyní došli k závěru, že za to mohou ve vodě rozpouštěné látky a mechanické nečistoty. Ty se při tvorbě rampouchů zachycují uvnitř a …

Larva hvězdice připomíná malou kuličku, která se ve vodě otáčí jako kuličkové ložisko. Vědci z MIT nyní pozorovali, že když se několik larev hvězdice dostane na vodní hladinu, přitahují se k sobě a spontánně se spojují do překvapivě organizované struktury podobné krystalu. Ještě zajímavější je, že tento „živý krystal“ může …

Vědci zjistili, proč ochranná skořápka (krunýř) ramenonožce Discinisca tenuis ve vodě extrémně změkne a na vzduchu opět ztvrdne. Jak se ukázalo, schránka nasáklá vodou se dá dokonce i různě skládat a překládat bez toho, aby se polámala. Proces je přitom vratný. Ramenonožci jsou mořští živočichové, tento druh ale žije v …

Vědci zjistili, že že v kvazikrystalech s ikosaedrickou (ikosaedr = dvacetistěn) symetrií existuje magnetický řád s dlouhým dosahem, který se pod určitou teplotou mění ve feromagnetismus. Kvazikrystaly jsou známy již od 80. let 20. století a jejich objev si vysloužil Nobelovu cenu, jejich využití však až dosud zůstávalo nejisté, protože …

Vědci z ETH v Curychu vyrobili nanokrystaly složené ze dvou různých kovů procesem amalgamace, když slitina vzniká pronikáním kapaného kovu do pevného. Tato metoda se běžně používá k výrobě směsí/slitin rtuti s jinými kovy, v rámci nanotechnologií byla ale kupodivu vyzkoušena poprvé. Autoři nové studie Maksym Yarema, Vanessa Wood a …

Wignerovy, respektive elektronové krystaly, znamenají pravidelné a stabilní uspořádání elektronů v materiálu. Tedy míněno „volných“ elektronů, které nejsou součástí slupek atomů. Již v roce 1934 fyzik a nositel Nobelovy ceny Eugene Wigner ukázal, že elektrony v materiálu se mohou teoreticky uspořádat do pravidelných krystalických obrazců díky jejich vzájemnému elektrickému odpuzování. …

Ovládat elektrickou vodivost materiálů je možné také jejich přepínáním mezi 2D a 3D formou. Takayoshi Katase z Tokyo Institute of Technology a jeho kolegové především upozorňují na samotnou existenci materiálů, kde lze vratně měnit jejich „rozměrovost“, tj. to, zda základní jednotka je dvoj- nebo trojdimenzionální. Tuto vlastnost má mít zkoumaná …