Archiv článků: krystaly

Wignerovy, respektive elektronové krystaly, znamenají pravidelné a stabilní uspořádání elektronů v materiálu. Tedy míněno „volných“ elektronů, které nejsou součástí slupek atomů. Již v roce 1934 fyzik a nositel Nobelovy ceny Eugene Wigner ukázal, že elektrony v materiálu se mohou teoreticky uspořádat do pravidelných krystalických obrazců díky jejich vzájemnému elektrickému odpuzování. …

Ovládat elektrickou vodivost materiálů je možné také jejich přepínáním mezi 2D a 3D formou. Takayoshi Katase z Tokyo Institute of Technology a jeho kolegové především upozorňují na samotnou existenci materiálů, kde lze vratně měnit jejich „rozměrovost“, tj. to, zda základní jednotka je dvoj- nebo trojdimenzionální. Tuto vlastnost má mít zkoumaná …

Krystal z kapalné fáze vzniká nukleací. Tento proces si ale můžeme představovat různě, zjednodušeně jako prosté rozšiřování krystalizačního jádra atom po atomu. Jenže některá pozorování spíše naznačovala složitější proces, kdy se nejprve vytvoří speciální vysokoenergetická struktura a až z ní pak finální krystal jakoby najednou. Nový výzkum provedený v Lawrence …

Kapalné krystaly mohou mít rozmanitější uspořádání a blížit se tím „klasickým“ krystalům pevným. Díky tomu budoucí displeje nebo třeba chytrá okna nabídnou podstatně zajímavější vlastnosti a dokáží se světlem provádět dosud netušené triky. Jak uvádějí výzkumníci z University of Colorado v Boulderu (hlavní autor práce Ivan Smalyukh), autoři studie se …

Krystaly bývají obvykle dobrými vodiči tepla, u skel je tomu naopak. Jedná se o důsledek toho, že v pravidelně uspořádaném krystalu se teplo může šířit jako vlna jedním směrem, zatímco u amorfních látek vibrace přeskakují z atomu na atom náhodně a přitom se se rozptylují. Krystalická látka BaTiS3 (sulfid barnato-titaničitý) …

Wignerův, respektive elektronový krystal, má být speciální stav hmoty, kdy jsou elektrony stabilně zarovnány v pravidelné struktuře („pevná fáze elektronů“ v titulku). Až dosud se jeho existence předpokládala jen teoreticky, na Cornell University nyní tvrdí, že se jim ho poprvé podařilo připravit i v praxi. Základem byly 2D polovodiče se …

Titaničitan strontnatý SrTiO3 se používá např. v optických technologiích, je jedním z perovskitů, obdobou nejběžnějšího CaTiO3. Vědci nyní dokázali strukturu krystalu SrTiO3 změnit pouhým dotekem zlata a jak uvádějí, stejně by měly fungovat i další ušlechtilé kovy. Tato interakce vytvoří mezi krystalem (polovodičem) a kovem (vodičem) tzv. Schottkyho křižovatku. Do …

Selenohalogenidy bismutu BiSeX (s brómem nebo jódem) mohou existovat ve formě speciální 1D struktury („drátku“), která má extrémně nízkou tepelnou vodivost. Li-Dong Zhao z čínské Beihang University navrhl tento materiál na základě teoretických úvah, výpočtů a simulací, a jeho očekávané vlastnosti se podařilo potvrdit i experimentálně. S tím, jak klesá …

Titulek zní velmi zamotaně, nicméně jde o stav hmoty, jehož existence se předpokládala již přes 100 let. „Nematické“ znamená, že elektrické pole mění optické vlastnosti materiálu – jde tedy o úplně běžné krystaly používané třeba k zobrazování v technologii LCD. (Jinou možností třeba je, aby se optické vlastnosti kapalného krystalu …

Fluorid skanditý ScF3 je zvláštní sloučenina vykazující zápornou teplotní roztažnost, tedy při zahřívání se smršťuje. Nejde přitom o žádnou skupenskou změnu (ve stylu tání ledu), stále před sebou máme iontový krystal. Vysvětlit toto netypické chování se nyní podařilo vědcům Brookhaven National Laboratory (spadá pod ministerstvo energetiky USA). Studie publikovaná v …