Archiv článků: kvantová fyzika

Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-

Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …

více »

Cooperovy páry elektronů mají opačné spiny

Cooperovy páry, tedy dvojice elektronů odpovídající za vlastnosti konvenčních supravodičů, mají vždy opačné spiny. Fyzikové z Basilejské univerzity to tvrdí za základě výsledků získaných pomocí spinových filtrů z nanomagnetů a kvantových teček. Předpokládalo se, že to tak bude fungovat, že totiž oba elektrony v páru jsou kvantově provázány a tvoří …

více »

Základem kvantového počítače mohou být fotony uvolněného z jediného atomu

Fotony představují jednu z možností, jak realizovat qubity v kvantovém počítači, i když v současnosti většina kvantových počítačů včetně experimentálních projektů pracuje na jiných principech. V Ústavu Maxe Plancka v Garchingu u Mnichova nyní přišli s novou technikou, která umožňuje efektivně a definovaným způsobem provázat (entanglement) minimálně 14 fotonů. „Trik …

více »

Ze dvou supravodivých obvodů sestrojili kvantové tepelné čerpadlo

Speciální motor studené fotony zesiluje a zahřívá. Současně dodatečný signál pumpuje fotony přednostně jedním směrem… Fyzikové z TU Delft, ETH Zürich a Univerzity v Tübingenu sestrojili tepelné čerpadlo z částic světla, které pracuje v kvantovém měřítku. Tepelné čerpadlo je obecně zařízení přenášející teplo proti gradientu teploty, tedy z chladnějšího tělesa …

více »

Nobelova cena za fyziku 2022

Oznámení Královské švédské akademie věd o udělení Nobelovy ceny za fyziku trojici Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger je nečekané, ale naprosto zasloužené. Všichni tři laureáti se zásadním způsobem přičinili o významný vědecký pokrok, a to hned v několika směrech. V prvé řadě, experimenty provedené týmy pod jejich …

více »

Kvantový původ vědomí nedokázali

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …

více »

Další teorie postuluje neexistenci času

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

více »

Fotoelektrický jev proběhne bleskově, v attosekundách

Albert Einstein nedostal Nobelovu cenu za teorii relativity, ale za popis fotoelektrického jevu. Když na materiál dopadne světlo, mohou se z něj uvolňovat elektrony. Einsteinův přínos zde spočíval v tom, že potvrdil existenci kvant energie světla – fotonů (světlo nepředává svou energii spojitě). Dosud ale nebylo jasné, jak rychle se …

více »