Celková délka 4 600 km (z Pekingu do Šanghaje), 2 bezdrátová spojení přes satelity a 7 optických kabelů. Taková je aktuálně největší síť, která podporuje kvantovou distribuci šifrovacích klíčů (QKD). Text o spuštění příslušné infrastruktury byl publikován v Nature. Síť propojuje čínské univerzity, vládní/státní instituce i firmy typu bank či …
více »Qubity lze odečítat bez zničení informace
Kvantová kryptografie stojí na tom, že měřením systému se jeho stav změní (odposlech je prozrazen). V kvantových počítačích při odečítání výsledků kolabuje vlnová funkce (respektive v opačném pořadí). Jak si pak představit ono odečítání qubitů „beze měny“? Kolaps vlnové funkce se týká pouze zapletených, provázaných (entanglement) stavů. Naopak samotnou informaci …
více »Opakovače: sestrojen další prvek pro infrastrukturu kvantového Internetu
Lze signál zesílit bez toho, aby se „přečetl“? V klasických sítích i jiných elektronických systémech se vyskytují opakovače (repeater), aktivní síťové prvky, které přijímají zeslabený nebo jinak zkreslený (zašuměný apod.) signál a provádějí jeho opravu a zesílení. Podobný prvek vyžaduje infrastruktura kvantového Internetu, hodil by se dokonce i pro jeho …
více »Česko se připojilo k zemím vyvíjejícím evropskou kvantovou komunikační infrastrukturu
Plánované komunikační kanály mají prioritně sloužit k zabezpečení kritické informační infrastruktury. Prvním krokem bude kvantová distribuce šifrovacích klíčů. Česká republika se dnes připojila k celoevropskému projektu, jehož cílem je vybudování celoevropské kvantové komunikační infrastruktury. Ta umožní zcela bezpečný přenos informací mezi všemi zeměmi EU. Za Českou republiku oficiální listinu o …
více »Rekord: Provázaný stav atomu a fotonu přenesli optickým vláknem na 20 km
V rámci kvantové komunikace/kryptografie informaci obvykle nesou fotony. Přepravit provázaný (entanglement) stav jiných částic je samozřejmě mnohem náročnější. Proto ani nový rekord není na pohled zvlášť oslnivý – 20 km, a to ještě v optickém vlákně, nikoliv vzduchem. Je ale třeba si uvědomit, že vědci z mnichovské a Ludwig Maximilian …
více »Kvantové pravítko zrychlí umělou inteligenci
Unikátní kvantové pravítko, které může v budoucnu výrazně zvýšit výpočetní rychlost umělé inteligence a také posílit bezpečnost kvantové komunikace, se podařilo experimentálně sestrojit odborníkům ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu AV ČR. Studium kvantových stavů z pohledu jejich praktického využití pro strojové učení trvalo dva roky. …
více »Fotonový pár z tunelování elektronu
V Ústavu Maxe Plancka ve Stuttgartu při studiu povrchů pomocí STM mikroskopie náhodou objevili dosud neznámý mechanismus, který umožňuje generovat dva fotony na jeden elektron. Autoři výzkumu se domnívají, že tento jev by se mohl s výhodou uplatnit v kvantové komunikaci – první foton by upozorňoval na přenos signálu, druhý …
více »Kontrolovaná teleportace qubitů
Základní buňkou rychlého kvantového internetu by se v budoucnu mohla stát kontrolovaná teleportace kvantových bitů, kterou jako první na světě experimentálně ověřili odborníci ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu AV ČR. Díky kontrolovanému přenosu kvantového stavu lze výrazně zrychlit tok informací v komunikační …
více »Rychlejší kvantová kryptografie
Nasazení kvantové kryptografie pro běžný internetový provoz (nikoliv např. pro komunikaci na lince mezi vojenskými základnami) vyžaduje dostatečně rychlou distribuci šifrovacích klíčů. Vlastní přenos dat probíhá ve světě kvantové kryptografie již normálním otevřeným kanálem. Data jsou zašifrovaná klíčem stejné délky, vlastní šifrování už tedy nelze prolomit. Klíč se pak přenáší …
více »Uhlíkové nanotrubičky s benzenem zvládnou emisi jediného fotonu
Jednofotonová emise je klíčovou složkou řady kvantových technologií, zvláště kvantových komunikací. Američtí a japonští fyzici vymysleli způsob, jak vysílat jednotlivé fotony při pokojové teplotě a na vlnových délkách, které jsou použitelné v telekomunikacích. K jednofotonové emisi došlo, když laserem ozařovali uhlíkové nanotrubice, které měly speciální defekty. Jejich výzkum by mohl …
více »