Entanglement je fascinujícím rysem kvantové fyziky. V roce 2022 byla udělena Nobelova cena za fyziku Alainu Aspectovi, Johnu F. Clauserovi a Antonu Zeilingerovi za experimenty se zapletenými (provázanými) fotony. Tyto výsledky potvrdily předpovědi, které učinil zesnulý teoretik CERNu John Bell (Bellovy nerovnosti). Entanglement zůstává nicméně z velké části neprozkoumán při …
více »
Podle supersymetrie (SUSY) má mít každý fermion (ve smyslu základní částice) svoji supersymetrickou částici v podobě bosonu – a naopak. Superpartnerem kvarku top (nejtěžšího kvarku Standardního modelu) by pak byla částice skvark top – „stop“. V roce 2021 vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu analyzovali celý soubor …
více »
Entanglement (provázanost) mezi částicemi, které spolu interagovaly a pak se od sebe vzdálily, byl dosud pozorován pouze mezi částicemi stabilními, jako jsou fotony nebo elektrony. Vědci zjistili, že entanglement lze realizovat a může přetrvávat i mezi nestabilními kvarky top a jejich partnery z antihmoty. Kvark top (t, svrchní) je nejtěžším …
více »
Neutronové hvězdy, ultrachladné atomové plyny a kvark-gluonové plazma vznikající při srážkách atomových jader na Velkém hadronovém urychlovači (LHC): všechny tyto tři formy hmoty mají mnoho společného. Představují tekutý stav hmoty složený ze silně interagujících částic. Nová studie vědců z projektu CMS v CERNu provedla dosud nejpřesnější měření rychlosti, kterou se …
více »
Experimenty mají naznačovat, že vliv těžkých kvarků na hmotnost protonu může být větší, než se vědci původně domnívali. Chen Xurong z Čínské akademie věd a jeho kolegové přišli s novým pohledem na původ hmotnosti nukleonů. Protony a neutrony se podílejí na více než 99 % hmotnosti pozorovatelné ve vesmíru. Mechanismy, …
více »
Jádra neutronových hvězd mají obrovskou hustotu; v kouli o průměru 25 km jsou stlačeny až dvě hmotnosti Slunce. Dlouhodobě otevřeným problémem je, zda obrovský centrální tlak v neutronové hvězdě může stlačovat neutrony (i protony) do fáze tzv. studené kvarkové hmoty. V tomto exotickém stavu hmoty by již jednotlivé protony a …
více »
Izotop olova Pb-208 má zajímavě uspořádané atomové jádro. Je bohaté na neutrony, obsahuje 82 protonů a 126 neutronů. Co se týče vlastní struktury, střed jádra je tvořen jak protony, tak neutrony, ale na jeho okraji je rozptýlená slupka („kůže“, skin) převážně z neutronů. Na základě studia srážek těžkých iontů na …
více »
Kvark-gluonové plazma (QGP) je stavem hmoty za extrémních teplot a tlaků. Předpokládá se, že tato forma existovala jako dominantní krátce po velkém třesku. QGP je tvořeno kvarky a gluony jako běžná hmota, nevytvářejí se zde ale mezony ani baryony (protony a neutrony); jednotlivé kvarky jsou „volné“. Vědci nyní pátrají po …
více »
Nedávný experiment určil objem protonu, respektive poloměr jeho hmotnosti, Přesněji řečeno té části hmotnosti, za kterou je odpovědná silná interakce. Pokus byl proveden na urychlovači v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), ale na výzkumu se podíleli vědci z celé řady institucí. Celková hmotnost protonu není …
více »
Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …
více »
Sciencemag.cz
