Archiv článků: kvarky

Gluonové nasycení a kondenzát barevného skla. Původ hmotnosti a skládání spinu. Nový urychlovač Electron-Ion Collider (EIC) chystá Brookhaven National Laboratory ve spolupráci s Thomas Jefferson National Accelerator Facility. Zařízení by mělo umožnit hlubší pochopení vlastnosti protonů a neutronů a zjistit, které z nich se odvozují od vlastností samotných kvarků a …

Krátce po velkém třesku se kvarky spojovaly do mnoha různých částic, z nichž se po ochlazení ukázaly být stabilní pouze protony a neutrony tvořící běžnou hmotu. V plazmatu horkém biliony (trillions) stupňů se podle všeho vyskytovaly i tzv. částice X. Dnes jsou tyto částice X velmi vzácné, i když podle …

Se spinem neutronu (1/2) je to překvapivě složité. Neutron se skládá ze 3 kvarků (2 kvarky d a 1 kvark u), ty však podle nové studie odpovídají pouze za 25 až 30 % celkového spinu neutronu. Další vliv zde mají gluony, tedy částice silné interakce, které v nukleonech lepí kvarky …

Fyzikové se sice shodují na tom, že ve vesmíru neexistují stabilní částice složené výhradně z protonů, ale co třeba několik neutronů slepených silnou interakcí? Nakonec ve velkém to funguje v případě neutronové hvězdy. Každopádně po objektu složeném ze 2, 3 nebo 4 neutronů se pátrá už asi půl století. Experimenty …

Nad daty z urychlovačů částic se údajně podařilo objevit obecné schéma, podle něhož se částice mohou přeměňovat jedna na druhou, a to výměnou kvarků. Právě to označují autoři nové studie jako trojúhelníková singularita. Tento mechanismus má také poskytovat nový pohled na záhadu, která částicovým fyzikům už dlouho vrtá hlavou: Protony, …

Vědci z experimentu LHCb v CERNu představili objev nové částice Tcc+. Jedná se o tetrakvark – exotický hadron obsahující dva kvarky a dva antikvarky. Je to nejdéle žijící exotická částice tohoto typu, která byla dosud objevena, a vůbec první částice, která obsahuje dva těžké kvarky a dva lehké antikvarky. „B“ …

Kvark-gluonové plazma, tedy horká polévka elementárních částic, vyplňovalo vesmír několik mikrosekund po velkém třesku – nebo to alespoň předpokládáme. Nová studie ukazuje, že tato krajně exotická forma hmoty (však tehdejší teplota byla asi milionkrát vyšší než ve středu Slunce) mohla mít určité společné vlastnosti s obyčejnou vodou. Tok vody ovlivňují …

Událost GW190814 byla v roce 2019 zaznamenána pomocí gravitačních vln na detektoru LIGO-Virgin. Černá díra o hmotnosti asi 23 Sluncí při této události pohltila svého společníka v binárním systému. Co byla ale zač druhá hvězda s hmotností 2,6 Slunce? Šlo by o nejtěžší známou neutronovou hvězdu nebo naopak nejlehčí známou …

Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …

Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …