Bimeron je obdobou skyrmionu, prostě „složitější útvar ze spinů“, kvazičástice (topologická spinová textura, aby to bylo jasnější :-)). V budoucích výpočetních architekturách by operace nemusely být reprezentovány jen změnami samotných skyrmionů a bimeronů, ale transformacemi těchto struktur z jedné na druhou. Viz také: Bimeronium: Co všechno přijde po skyrmionech V …
více »Dokázali přesně manipulovat se skyrmiony
Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …
více »Excitony mohou mít i hybridní dimenzi
Dimenzí se zde myslí, zda jde o 1D, 2D nebo 3D materiály. A v případě excitonů hybridní dimenze znamená, že něco jiného platí pro elektrony a něco jiného pro na ně navázané díry. Sloučeninu s celkem podivným chemickým vzorcem SiP2 nyní vědci připravili v podobě vrstevnatého materiálu, kde atomy uvnitř …
více »Poprvé stanovili vazebnou energii biexcitonů
Exciton je kvazičástice, kombinace elektronu exctiovaného na vyšší energetickou úroveň a kladně nabité díry na jeho původním místě. Co je potom biexciton? Můžeme si ho prý představit nějak jako molekulu vodíku, prostě kombinaci dvou „atomů“, které se samy zase skládají z jedné kladně a jedné záporně nabité částice. Vědci ze …
více »Světlo umožňuje manipulovat s excitony i magnetismem
Vědci z MITu a dalších institucí objevili při studiu exotické fyziky nový způsob manipulace s magnetismem materiálu pomocí světla; navíc přitom také připravili vzácnou formu hmoty. Výsledkem by mohly být nové technologické aplikace včetně mnohem rychlejších pamětí. Excitony jsou kvazičástice skládající se z elektronu a díry – obvykle původního místa, …
více »Čeští fyzikové dokázali pohnout kvazičásticí soliton
Solitony s neceločíselným nábojem jsou z pohledu kvantových informačních technologií zajímavější než ty, jejichž náboj obsahuje právě jeden elektron. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový …
více »Exotické kvantové jevy lze vytvořit i bez silného magnetického pole
Supravodivost nebo kvazičástice nesoucí zlomky elektrického náboje představují příklady relativně exotických fyzikálních jevů, jejichž realizace vyžaduje extrémní podmínky, ultranízké teploty nebo obří tlaky či magnetická pole. Existence kvazičástic se zlomkem náboje elektronu bez nutnosti silných magnetických polí by každopádně mohla být přínosná pro nové typy kvantových materiálů a aplikací včetně …
více »Připravili další unikátní kvazičástici, pár elektronu s fononem
Fyzikové z MITu a z jihokorejské Seoul National University objevili v dvourozměrném magnetickém materiálu nový typ hybridní částice. Jde o pár elektronu a fononu (což už je sama o sobě kvazičástice odpovídající vibraci mřížky). Podařilo se také změřit sílu poutající elektron a fonon a ukázalo se, že je nečekaně vysoká. …
více »Skyrmiony lze ovládat i laserem
Skyrmiony jsou „magnetické víry“, tedy kvazičástice, kde všechny spiny ve víru míří jedním směrem (od jednoho bodu nebo k němu). Předpokládá se, že na tomto principu by mohla být založena příští generace systémů pro ukládání dat. Informaci může nést buď vůbec to, zda je na místě skyrmion přítomen, nebo směr …
více »Fonon jako katalyzátor budoucnosti
Balíčky energie namísto vysokých teplot? Funkce baterií závisí na pohybu (difúzi) elektricky nabitých iontů přes kapalný nebo pevný elektrolyt. Rychlost difúze je přitom obvykle podstatně závislá na teplotě. Teplotní stabilita baterie/akumulátoru/palivového článku ovšem není z jiných důvodů zdaleka neomezená a práce při vysoké teplotě má zase jiné nevýhody. Vědci z …
více »