Archiv článků: kvazičástice

Pokud elektrický teče proud měděným drátem, bude elektronům úplně jedno, zda se drát nějak ohne. Nebo jinak – vytvoříme-li nějakou „rozdvojku“, proud se bude řídit rozdílem napětí mezi jednotlivými konci, ne tím, jaká cesta vede přímo. Když totéž provedeme s vodou tekoucí pod tlakem nebo gravitací, do hry vstoupí ale …

Tellurid uraničitý UTe2 patří k tzv. chirálním nekonvenčním supravodičům. A aby byl ještě podivnější, možná obsahuje kvazičástice marně hledané již několik desetiletí – tzv. Majoranovy fermiony. Tvrdí to alespoň v Nature vědci z University of Illinois (hlavní autor studie Vidya Madhavan), National Institute of Standards and Technology, University of Maryland, …

Kvazičástice na rozdíl od „skutečných“ částic (elementárních částic a objektů z nich složených) se obvykle pokládají za kolektivní excitace. Existují pouze v určitém prostředí, ať už jde třeba o díru (chybějící elektron) nebo zvukové vibrace (fonon). O elektronu můžeme mluvit izolovaně, díra mimo příslušný krystal neexistuje. Celé je to ale …

Trion(t)y představují kvazičástice složené ze tří dalších nabitých částic. Status „regulérní“ částice jim lze upřít nejspíš proto, že jejich složkou mohou být i další kvazičástice, např. kladně nabité díry. Jednotlivé složky v trionu jsou vázány pouze slabými silami a útvar je nestabilní, až dosud byly proto triony studovány pouze za …

Kouzla kvantové fyziky na bázi Casimirova jevu umožňují, že teplo se vakuem může šířit i vedením, jako fonony. Mohl by tento jev najít využití i při chlazení elektroniky? Nejprve základní vysvětlení. Tělesa s nenulovou teplotou vyzařují fotony a vychládají, v tomto smyslu ani vakuum nepředstavuje dokonalou izolaci. O to ale …

Magnetické skyrmiony jsou kvazičástice – jakési víry magnetického pole, v nichž dochází ke koordinovanému překlápění spinů. Uvažuje se o nich jako budoucích spintronických paměťových médiích, protože skyrmion je stabilní jako celek, navíc s ním lze hýbat pomocí vnějšího magnetického pole i nebo i elektrickým proudem. Vědci z Kiel University (vydala …

Povrchové plazmonové polaritony (SPP, surface plasmon polariton) jsou kvazičástice, o nichž nyní vědci z Pennsylvania State University začali uvažovat jako o mechanismu pro přenos signálu. SPP by mohly představovat alternativu k přenosu informace pomocí elektronů i k fotonice. Přenos elektronů generuje odpadní teplo, což limituje další miniaturizaci, u fotoniky je …

Již delší dobu se předpokládalo, že topologické izolátory mohou mít vztah k supravodivosti; nyní se jako údajně novou strukturu podařilo konečně připravit i topologický supravodič v podobě 2D materiálu. Jako možné využití jevu autoři uvádějí ukládání dat a kvantové výpočty s efektivnější opravou chyb. Výzkum vědců z New York University …

Rarita-Schwingerovy fermiony, chiralita a čtyřnásobné topologické Fermiho oblouky. Ve švýcarském Paul Scherrer Institute připravili materiál s hned několika exotickými (zejména) elektromagnetickými vlastnostmi. Vědci uspořádaly atomy obyčejného hliníku a platiny v krystalu tak, aby vytvářely jakousi šroubovici. Mj. má jít o materiál se zrcadlovitou asymetrií (chiralitou), podobně jako mají šroubovice nukleových …

Na Vídeňské technické univerzitě přišli s možným využitím podivných částic, tzv. excitonů, které mohou vznikat v tenkých vrstvách sloučenin wolframu. Excitony jsou obecně obdobou atomů, kdy vázaný stav vytváří elektron a kladně nabitá díra. Vyskytují se např. v polovodičích; trochu podobné „divné atomy“ představují kvantové tečky. Ve Vídni nyní připravili …