Trichomonas vaginalis. Dosud se nedařilo izolovat proteazom přímo z tohoto organismu, a proto vědci z ÚOCHB připravili proteazom umělý. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie pomáhají pochopit, jak fungují léky a jak vyvinout jejich co možná nejúčinnější varianty. Konkrétně se zaměřili na nemoc, kterou způsobuje parazit Trichomonas vaginalis (bičenka poševní), zejména proto, …
více »Serotonin může poškozovat srdeční chlopeň
Podle nového výzkumu může serotonin nepříznivě ovlivňovat mitrální chlopeň srdce, a přispívat tak ke vzniku onemocnění známého jako degenerativní mitrální regurgitace (nedomykavost srdeční chlopně). Robert J. Levy z Children’s Hospital of Philadelphia, Giovanni Ferrari z Columbia University a jejich kolegové údaje od více než 9 000 pacientů, kteří podstoupili operaci …
více »Superpočítače – nedílná součást při vývoji léků
Vědec si analyzovaný protein vloží do softwaru, který jej na základě velkého množství dat v něm obsažených zanalyzuje. Protein je porovnáván s využitím rozsáhlých databází… Vědci z Národního superpočítačového centra IT4Innovations vyvíjí specializovaný software, který umožní jednoduše a rychleji zkoumat proteiny. Pokrokový výzkum otevírá nové možnosti pro vývoj léků na …
více »Deuterium může vylepšit fungování léků
Vědci z Bonnské univerzity představili metodu, která umožňuje přesně zavádět těžký vodík (deuterium) do řady různých molekul. Takto získané deuterované sloučeniny jsou stabilnější vůči rozkladu některými enzymy. Léky vyrobené touto metodou mohou být účinné déle, pak by je tedy šlo užívat v nižších dávkách. Studie byla publikována v Angewandte Chemie. …
více »UV otisk pozná potravinu nebo lék
Vědci z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně umí rozeznat podle fluorescenčního záznamu na první pohled stejné vzorky potravin či léčiv. Díky tomu poznají, zda například při výrobě džusu nedošlo ke změně technologického postupu, odhalí pančování vína nebo původ drog. Výsledky jejich výzkumu mohou proto v budoucnu pomoci …
více »Léky na koronavirus: celosvětově probíhá na 200 klinických studií
Antivirotika (virostatika), přípravky buněčné terapie, přípravky genové terapie, imunomodulační přípravky… Před sedmi měsíci vyhlásila Světová zdravotnická organizace pandemii, která změnila náš dosavadní svět. Pozornost všech se nyní upírá k výzkumníkům, kteří se snaží najít odpověď na covid-19. Farmaceutické společnosti, vybavené vědomostmi z dřívějších virových epidemií (např. SARS, MERS, chřipka, HIV) společně s akademickými …
více »Délka života přestala v USA růst, ale opiáty za to nemůžou
Očekávaná délka života stoupala v USA zhruba do roku 2014, pak naopak mírně klesla, nebo se alespoň zastavil růst. Stagnace se přičítala „epidemii“ užívání opiátů v USA. Mikko Myrskylä (Max Planck Institute for Demographic Research, Rostock), Neil Mehta a Leah Abrams (University of Michigan) ale nyní rozborem dat ukazují, že …
více »Nový objev odhalí padělaná léčiva a posune vývoj umělých tkání
Mikročástice mohou obsahovat např. unikátní kód, který půjde na tabletě přečíst pod mikroskopem. Výzkumné skupině Ivana Řehoře z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se podařilo vymyslet způsob, jak efektivně vytvářet částice libovolného tvaru o velikosti lidské buňky, které neobsahují žádný umělý (syntetický) materiál. Tato kombinace vlastností mikročástic je ve vědeckém …
více »Do ČR dorazil favipiravir, experimentální lék na koronavirus
Lékaři chtějí podávat pacientům se středně těžkým průběhem nemoci a jiným vážným onemocněním. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) se stala hlavním českým příjemcem a zároveň distributorem experimentálního léku favipiravir. Dodávka japonského medikamentu dorazila do nemocnice v pátek večer. Lékaři již mají indikační kritéria pro pacienty, kteří by mohli z …
více »Drahé léky prý mají horší vedlejší účinky
Neexistuje jenom placebo, ale také „nocebo“ – tedy stejný efekt, který ale pacientovi škodí. Pokud jste přesvědčeni, že dražší léky jsou účinnější než generika, bude totéž prý platit i pro nežádoucí vedlejší účinky. Vedoucí následující studie publikované v Science byla Alexandra Tinnermann, neuroložka z University Medical Center Hamburg-Eppendorf. Vědci podali …
více »