Archiv článků: les

Jak vlastně vypadalo nejstarší zemědělské hospodaření? Tradičně se v naší části střední Evropy předpokládalo, že bylo prvními zemědělci provozováno žárové zemědělství, v angličtině označované jako slash-and-burn. Předpokládalo se, že ve vybrané části smíšeného, převážně dubového lesa v blízkosti zakládané osady byly za pomoci kamenných seker částečně vykáceny stromy a poté byl v …

Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …

Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …

Zrychlený růst stromů způsobený oteplováním klimatu se nemusí nutně promítnout do vyššího ukládání uhlíku. To naznačuje studie mezinárodního týmu vědců vedeného prof. Büntgenem, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na Universitě v Cambridge, uveřejněná v časopise Nature Communications. Tým vědců zjistil, že se zvyšující se teplotou stromy rostou …

Půda osázená borovicí lesní vykazovala nejen vysoký obsah uhlíku v půdě, ale i relativně vysokou stabilitu tohoto uhlíku. Zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přitahuje stále více pozornosti k hledání řešení, jak jej vázat v přírodních ekosystémech. Potenciálním možnostem vázání uhlíku v lesních ekosystémech, zejména v lesních půdách se …

Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech. Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě …

Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin. Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už …

Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích, našli při tom vzácné brouky. Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity. Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14 tisíc hektarů od roku 2006. Našli i vzácné brouky, kteří na …

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky a je právě tím typem prostředí, který si většina lidí s Afrikou spojuje. Pokrývá celou subsaharskou Afriku od jižního okraje sahelu až po oblast Kapska kromě Konžské pánve, některých hor a vrchovin podél východního okraje kontinentu a pouští a polopouští jihozápadní Afriky. Jinými slovy, převažuje …

Některé lesní požáry, které vypukají v amerických národních parcích, mívají katastrofální důsledky. Problém je, že ve chvíli vypuknutí se nebezpečnost požáru velmi těžko určuje. Asi každého napadne, že požár se spíše rozšíří v suchém období, že jeho šíření nějak souvisí s větrem či charakterem terénu (zpomalí ho řeka), že stromy …