Sciencemag.cz
Doporučujeme
Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin.
Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už fixovaným organickým dusíkem (v podobě organických zbytků v půdě, guana apod.). Podle studie vědců z University of California v Davisu, která byla publikována v Science, ale až 26 % dusíku v současné biosféře pochází z hornin (vzniká jejich zvětráváním).
Zjištění by mohlo mít význam i pro fungování cyklu uhlíku. Biosféra sycená dusíkem z hornin má vyšší kapacitu/méně limitů – proto bude schopna fixovat i více oxidu uhličitého z atmosféry, bude-li jeho koncentrace dále stoupat.
Jednotlivé oblasti se dost liší tím, kolik dusíku může zvětrávání hornin poskytovat; v Africe např. celkem málo, v mírných šířkách severní polokoule mnohem více. Větší růst rostlinné hmoty bychom proto měli očekávat zejména v těchto lesích, hlavně v prostorách sibiřské a severoamerické tajgy. Dusíku se ale dost uvolňuje i v oblastech hor, v tundře nebo ve stepích.
Pro zemědělství práce bezprostřední význam nemá. Sice se např. ukazuje, že část dusičnanů mohou na pole dodávat třeba spodní vody, ale podrobnosti/kvantifikace součástí studie nejsou.
Zdroj: Phys. org
