Archiv článků: magnetismus

Objev rychlokluzní magnetické rekonexe

Vědci objevili dlouho předpovězenou rychlokluznou magnetickou rekonexi projevující se extrémně rychlým pohybem zjasnění ve slunečních erupcích s rychlostmi až 2600 km/s. Tento proces byl poprvé teoreticky předpovězen ve dvojici článků z r. 2005 a 2006, na jeho objev se tak čekalo bezmála 20 let. Vědci teď svůj objev popsali v …

více »

Střípky: Supravodič zesílený magnetismem. Pro supravodivost hydridů by mohl být klíčový také cer

Výzkum hydridů již umožňuje supravodiče fungující za téměř pokojové teploty, pro změnu ale vyžadují obří tlak. Jak tento požadavek omezit a ideálně se dostat k materiálu supravodivému za běžných podmínek? Výzkum, který vedl Xiaojia Chen z Houstonské univerzity, se soustředil na hydridy prvků vzácných zemin (skandium, yttrium a lanthanoidy). Průlomovým …

více »

Data z CERNu dále omezují podmínky pro dlouho žijící supersymetrické částice

Projekt ATLAS z CERNu představil první výsledky z hledání nové fyziky při rekordních energiích srážek, zaměřené na magnetické monopóly vznikající ve srážkách těžkých iontů a dlouho žijící částice vytvořené při srážkách protonů s protony. Existence magnetických monopólů by prokázala úplnou symetrii mezi elektřinou a magnetismem. Potvrdily by se tím také …

více »

Elektrokatalytický rozklad vody ovlivňuje i magnetické pole

Nový výzkum ukazuje, jak přítomnost vnějšího magnetického pole mění reakční mechanismus elektrokatalytické reakce, rozkladu vody za vzniku kyslíku. Elektrické a magnetické jevy jsou spolu propojeny, respektive mají společný základ. Jeden z nejnovějších magnetoelektrických efektů se nyní zkoumá v elektrochemii, kde se přímý vliv vnějšího magnetického pole na zvýšení kinetiky elektrochemických …

více »

Vědci pozoroval změnu chování magnetických momentů v antiferomagnetu

Fluktuující magnetické momenty by mohly být základem pro nové magnetické stavy nebo vysokoteplotní supravodivost. Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Své pozorování provedli na vzorcích materiálu, které si …

více »

Elektrony v grafenu mohou vytvářet zlomkové náboje

Ve velmi zvláštních stavech hmoty se elektrony mohou štěpit na zlomky a ty pak mají i podobně „zlomkovité“ elektrické náboje. Tento jev je mimořádně vzácný, a pokud se jej podaří usměrnit a ovládat, mohl by příslušný exotický elektrický stav pomoci při konstrukci kvantových počítačů odolných proti poruchám. Tzv. frakční kvantový …

více »

Přeměnu mezi skyrmiony a antiskyrmiony vědci demonstrovali i při pokojové teplotě

Vědci z japonského centra RIKEN a jejich kolegové použili teplo a magnetické pole k vytvoření transformací mezi spinovými texturami. Tímto způsobem dokázali přepínat mezi různými typy magnetických vírů (skyrmiony a antiskyrmiony) v monokrystalu. Důležité je, že efektu se podařilo dosáhnout při pokojové teplotě. Výsledky experimentu by se mohly uplatnit vývoji …

více »

Magnetické monopóly v CERNu opět nenašli

Projekt MoEDAL na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) při hledání magnetických monopólů neuspěl. Existence částic, které mají magnetický náboj a jsou předpovězeny několika teoriemi rozšiřujícími Standardní model částicové fyziky, se neprokázala. Vědci ale výsledky nepokládají za neúspěch. Závěry mají výrazně „zúžit prostor“ (tj. vyloučit některé parametry), v němž by se magnetické …

více »

U altermagnetů ověřili existenci jevu, který pomůže při výrobě čipů

Pohlcování světla u altermagnetu, tedy navenek nemagnetického materiálu, poprvé pozorovali a popsali vědci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR, Metropolitní univerzity v Ósace a Nottinghamské univerzity. Článek o průlomovém experimentu publikovali v časopise Physical Review Letters. Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje …

více »

Tellurid uraničitý si zachovává supravodivost i v silném magnetickém poli

Supravodivosti alespoň nějak rozumíme v případě „konvenčních“ supravodičů. To, jak fungují nekonvenční supravodiče, naproti tomu moc známo není. Jedním z těchto materiálů je i UTe2. Tým z Helmholtz Association of German Research Centres (HZDR) spolu s kolegy z CEA, japonské univerzity Tohoku a Institutu Maxe Plancka pro chemickou fyziku pevných …

více »