Archiv článků: magnetismus

V nové studii fyzikové z Brown University pozorovali novou třídu částic (kvazičástic). Tzv. frakční excitony se chovají v řadě ohledů nečekaným způsobem. Základem nového výzkumu je frakční kvantový Hallův jev. Klasický Hallův jev znamená, že magnetické pole vyvolává v (polo)vodiči, jímž protéká proud kolmý na směr magnetické pole, vznik „kolmého“ …

Vědci geneticky upravili buňky karcinomu vaječníků tak, aby se navázaly na funkčně naprogramované magnetické nanočástice. Mezinárodní tým vědců vedený výzkumníky z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, součásti Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), popsal nový mechanismus, který pomáhá vysvětlit, jak nádorové buňky pronikají do okolních tkání. …

I dobře známé materiály nás dokážou překvapit. Atakamit (Cu2(OH)3Cl, hydroxid-chlorid měďnatý) je smaragdově zelený minerál pojmenovaný podle místa, kde byl poprvé nalezen – pouště Atacama v Chile. Atakamit vykazuje magnetokalorické chování při nízkých teplotách – to znamená, že teplota materiálu se výrazně mění, když je vystaven magnetickému poli. Tým vedený …

Kkvazi-jednorozměrný kvantový antiferomagnet BaCu2Si2O7. Vědci z Metropolitní univerzity v Ósace a Tokijské univerzity úspěšně použili světlo k vizualizaci malých magnetických oblastí (magnetických domén) ve speciálním kvantovém materiálu. Navíc s těmito oblastmi úspěšně manipulovali pomocí vnějšího elektrického pole. Výzkum se zaměřil na antiferomagnety, konkrétně ty, které mají kvazi-jednorozměrné kvantové vlastnosti – …

Vědci možná vyřešili záhadu, proč Měsíc vykazuje známky dávného magnetismu, ačkoli dnes žádné magnetické pole nemá. Náraz, například velkého asteroidu, mohl vytvořit oblak ionizovaných částic, který na krátkou dobu obklopil Měsíc a jeho dřívější slabé magnetické pole zesílil – tak by se dala shrnout nová teorie. Vědci si s touto …

Vědci získali nový pohled na bakterie, které přežívají díky tomu, že se sdružují, jako by šlo o mnohobuněčný organismus. Jde o jediné známé bakterie, které se spojují tímto způsobem dělají, a jejich studium by mohlo evolučním biologům pomoci lépe vysvětlit důležité kroky v evoluci života na Zemi. Organismy zkoumané v …

Monopóly orbitálního momentu hybnosti (OAM, orbital angular momentum) jsou předmětem zájmu, protože nabízejí velké praktické výhody pro vznikající obor orbitroniky, potenciální energeticky účinnou alternativu tradiční elektroniky. Klasická elektronika využívá k přenosu informace náboj elektronu, což má své nevýhody (spotřeba energie). Jednou z alternativ je spintrokika, nyní se k ní přidává …

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR zveřejnili dnes v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum. Výzkumníci …

Vědci poprvé pozorovali kvazičástice, které jsou při pohybu jedním směrem bez hmotnosti, ale v jiném směru hmotnost mají. Tato kvazičástice, tzv. semi-Diracův fermion, byla poprvé teoreticky popsána před 16 lety, ale teprve nyní se ji podařilo detekovat uvnitř krystalu polokovového materiálu ZrSiS. Objev podle vědců otevírá dveře k budoucímu pokroku …

Vědci objevili dlouho předpovězenou rychlokluznou magnetickou rekonexi projevující se extrémně rychlým pohybem zjasnění ve slunečních erupcích s rychlostmi až 2600 km/s. Tento proces byl poprvé teoreticky předpovězen ve dvojici článků z r. 2005 a 2006, na jeho objev se tak čekalo bezmála 20 let. Vědci teď svůj objev popsali v …