Pohlcování světla u altermagnetu, tedy navenek nemagnetického materiálu, poprvé pozorovali a popsali vědci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR, Metropolitní univerzity v Ósace a Nottinghamské univerzity. Článek o průlomovém experimentu publikovali v časopise Physical Review Letters. Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje …
Read More »Tellurid uraničitý si zachovává supravodivost i v silném magnetickém poli
Supravodivosti alespoň nějak rozumíme v případě „konvenčních“ supravodičů. To, jak fungují nekonvenční supravodiče, naproti tomu moc známo není. Jedním z těchto materiálů je i UTe2. Tým z Helmholtz Association of German Research Centres (HZDR) spolu s kolegy z CEA, japonské univerzity Tohoku a Institutu Maxe Plancka pro chemickou fyziku pevných …
Read More »Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole
Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův jev, při kterém se pohlcování/uvolňování tepla úměrné aplikovanému rozdílu teplot a elektrickému proudu (tj. samotný Thomsonův jev) mění anizotropně v závislosti na směru magnetizace v magnetických materiálech. Thomsonův jev je již dlouho znám jako jeden …
Read More »Očekávaný Weylův polokov prý neexistuje
Existence Weylových polokovů byla předpovězena v roce 2010. Mají patřit do třídy topologických materiálů, které za své jedinečné chování vděčí spíše geometrickým/topologickým vlastnostem než konkrétnímu chemickému složení. Weylovy polokovy se vyznačují tím, že jejich elektrony se díky přítomnosti uzlů ve struktuře elektronových pásů chovají, jako by byly měly efektivně nulovou …
Read More »Unikátní magnetická nanočástice grafenu ve tvaru motýla
Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. Grafenové nanočástice mají potenciál pro využití k uchování a zpracování informací v kvantové informatice. Článek …
Read More »Vědci experimentálně potvrdili altermagnetismus
Nedávno předpovězené altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné. Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevenou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat …
Read More »Poprvé pozorovali spinové kvadrupóly
„Spin-nematická fáze“ má představovat obdobu kapalných krystalů ve světě magnetismu . Znamená stav, kdy některé spiny jsou uspořádané (jako „pevná látka“) a jiné malé oblasti jsou v tomto ohledu chaotické (jako „kapalina“). Existence tohoto stavu hmoty byla předpovězena již před půl stoletím, dosud však nebyl přímo pozorován. Hlavní problém spočíval …
Read More »Poprvé zachytili hopfiony, 3D verzi skyrmionů
Je čas seznámit se zase s jedním novým slovem… Hopfiony jsou magnetické spinové struktury předpovězené před několika desetiletími. V nové studii předkládají švédsko-německo-čínčtí vědci první experimentální důkazy jejich existence. Výsledky by potenciálně mohly nalézt uplatnění pochopitelně především ve spintronice. Hopfiony představují podobně jako již déle známé skyrmiony topologické struktury. Skyrmiony …
Read More »V CERNu zpřesnili omezení pro magnetické monopóly
Aktuálně předpokládáme, že magnetické monopóly mohly být přítomny v raném vesmíru, ale během rané exponenciální fáze jeho rozpínání (inflace) se rozředily na dnešní neznatelně malou hustotu. Vědci z experimentu ATLAS v CERNu nyní pátrali po dvojicích bodových magnetických monopólů s hmotnostmi až kolem 4 teraelektronvoltů (TeV). Tyto páry by mohly …
Read More »Spinové vlny a skyrmiony mohou vytvářet fraktální sítě
Už asi 15 let známe skyrmiony, tedy struktury spinů vytvářející v nanoměřítku smyčky, „magnetické víry“. V důsledku této topologie mají skyrmiony vlastnosti podobné částicím (často se označují jako kvazičástice). Je obtížné je vytvořit nebo zničit, mohou se pohybovat a dokonce se od sebe odrážet. Skyrmion má také dynamické režimy – …
Read More »
Sciencemag.cz
