Borofen, tedy 2D varianta boru, se dosud pěstuje především na kovových površích metodou epitaxe z molekulárních svazků – při kondenzaci látky z plynné fáze na příslušném substrátu, obvykle ve vakuu. Qiyuan Ruan, Boris Yakobson a jejich kolegové z Rice University nyní navrhují, že jako podklad by mohl sloužit i hexagonální …
více »Nový nanomateriál připomíná povrch Marsu
Z křemenné hmoty vyrůstají tyčovité nanočástice železa, které vytváří krátery na povrchu katalyzátoru. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku …
více »Chytrý materiál detekuje poškození změnou barvy
Výzkumníci z ETH Zurich a University of Fribourg vyvinuli nový typ laminátu, který mění barvu, jakmile se materiál deformuje. Znamená to jednoduchý způsob kontroly kvality, umožňující ihned zaregistrovat případné poškození. V automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, letadel i budov se vedle lehkých kovů (hliník, hořčík, titan…) ve stále větší míře …
více »Ramenonožec si dokáže z tvrdé skořápky udělat pružnou
Vědci zjistili, proč ochranná skořápka (krunýř) ramenonožce Discinisca tenuis ve vodě extrémně změkne a na vzduchu opět ztvrdne. Jak se ukázalo, schránka nasáklá vodou se dá dokonce i různě skládat a překládat bez toho, aby se polámala. Proces je přitom vratný. Ramenonožci jsou mořští živočichové, tento druh ale žije v …
více »Materiály z pootočených vrstev mají nezvyklé tepelné vlastnosti
Vědci z Chicagské univerzity vynalezli nový typ materiálu; ačkoliv jde o pevnou látku, tepelná vodivost je tak malá jako u vzduchu, a to navíc výhradně v jednom ze směrů. Materiál se skládá z velmi tenkých vrstev o tloušťce vždy jen několik atomů, které jsou vůči sobě pootočeny o náhodné úhly …
více »Magnetismus „bez spinů“ objevili i v grafenu
Tým z Univerzity v Göttingenu, Ludwig Maximilian University v Mnichově a University of Texas (Dallas) zkoumal dvouvrstvý grafen. Ukázalo se, že extrémně čisté dvojvrstvy grafenu vykazují kvantování elektrického odporu při nízkých teplotách a téměř nedetekovatelných magnetických polích. Elektrický proud za určitých podmínek navíc protéká bez jakýchkoli ztrát energie. Důvodem tohoto …
více »Nový materiál s těžkými fermiony napodobuje kovy vzácných zemin
Kondův jev a speciální kvantové provázání. Fyzikové vytvořili nový ultratenký dvouvrstvý materiál s vlastnostmi, které dosud vyžadovaly sloučeniny kovů vzácných zemin. Tento materiál, který lze navíc poměrně snadno vyrobit, by podle autorů výzkumu mohl poskytnout platformu pro kvantové výpočty, posunout výzkum nekonvenční supravodivosti a tzv. kvantové kritičnosti. Původně se vědci …
více »Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu
Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …
více »Lepidlo zastavující krvácení se inspirovalo svijonožci
Existuje celá řada „lepidel“, náplastí i sprejů, které mají zacelit prudce krvácející rány, ať už při chirurgických zákrocích nebo v terénních podmínkách. Klasické šití často trvá příliš dlouho a člověk by do té doby vykrvácel. Hyunwoo Yuk a Jingjing Wu z MITu, Christoph Nabzdyk z Mayo Clinic a jejich kolegové …
více »Objevili první feromagnetický kvazikrystal
Vědci zjistili, že že v kvazikrystalech s ikosaedrickou (ikosaedr = dvacetistěn) symetrií existuje magnetický řád s dlouhým dosahem, který se pod určitou teplotou mění ve feromagnetismus. Kvazikrystaly jsou známy již od 80. let 20. století a jejich objev si vysloužil Nobelovu cenu, jejich využití však až dosud zůstávalo nejisté, protože …
více »