Archiv článků: materiály

Magneten nabízí extrémně nízké tření

Magneten (magnetene) je dalším přírůstkem do rodiny 2D materiálů. Je tvořen z magnetitu, tedy molekul oxidu železnato-železitého Fe3O4. Ten normálně netvoří na sobě položené vrstvy jako grafit, takže připravit 2D formu není tak jednoduché. Výzkumníci University of Toronto Engineering a Rice University dokázali materiál podélně nařezat pomocí vysokofrekvenčních zvukových vln. …

více »

Keramický nanomompozit: neprůstřelné vesty mohou být ještě účinnější

Ochranné brnenie je základnou súčasťou vybavenia silových zložiek a bežne sa skladá z vysokopevných materiálov. Dôležitá je nielen ich odolnosť, ale aj hmotnosť, ktorá môže ovplyvňovať výkony jednotlivcov. Tím vedcov zo Slovenskej akadémie vied vyvinul nový ľahký nanokompozitný keramický materiál, ktorý pri zachovaní rovnakej hrúbky dosahuje zvýšenú odolnosť voči nárazom. …

více »

Nejpevnější stavební materiál: Most z 3D tiskárny unese 300násobek vlastní hmotnosti

Výzkumníci z Oak Ridge National Laboratory navrhli nový kompozit na bázi křemičitého písku, který se hodí pro aditivní výrobu 3D tiskem, konkrétně technikou nastřikování pojiva (binder jett printing). Kompozit umožňuje vytvářet struktury se složitou geometrií a vysokou pevností a je rozpustný ve vodě. Studie publikovaná v časopise Nature Communications demonstruje …

více »

Nanotyčinky blízko sebe mohou odvádět teplo rychleji

Neintuitivní až paradoxní jev by mohl najít využití při účinnějším chlazení elektroniky. V roce 2015 zaznamenali Margaret Murnane a Henry Kapteyn z JILA (společné pracoviště University of Colorado v Boulderu a National Institute of Standards and Technology) velmi zvláštní chování. Zkoumali kovové tyčinky mnohem tenčí než lidský vlas, které byly …

více »

Čistě anorganické perovskity by měly být v solárních článcích účinnější

Hybridní organicko-anorganické perovskity („základní“ perovskit je oxid vápenato-titaničitý CaTiO3) již dosáhly na fotovoltaickou účinnost přes 25 % (proud vygenerovaný solárním článkem vs. přijatá energie). Převládá názor, že organické molekuly v materiálu mají zásadní význam pro dosažení vyššího výkonu, protože potlačují rekombinaci nosičů elektrického náboje způsobovanou defekty. Při rekombinaci část nosičů …

více »

Nejdokonalejší grafen vznikl na slitině mědi a niklu

Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …

více »

Nezvyklý polovodič vykazuje nový typ magnetismu

Rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 je hojně zkoumán již od 90. let, kdy se zjistilo, že tento materiál má jedinečné vlastnosti, především nečekanou supravodivost. V supravodivém stavu totiž současně připomíná feromagnetické látky. To je nezvyklé a potenciálně by mohlo najít využití třeba ve spintronice (současná manipulace s elektrickým proudem i magnetismem). Feromagnetismus …

více »

Červený fosfor v 1D

periodická tabulka

Elektrony uzavřené v nějak omezeném prostoru mohou svým chováním dávat materiálům nezvyklé elektrické, magnetické nebo optické vlastnosti. Platí-li to ve 2D, tím spíše pak v materiálech jednodimenzionálních. Prozatím se zkoumání optických vlastností nových materiálů trochu opomíjelo. Vědci z Aalto University a dalších institucí nyní popsali, že jednorozměrný červený fosfor vykazuje …

více »

Uhlíková vlákna chráněná chromem a titanem

Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Navíc nemusí jít jen o jednorázově …

více »

V polovodičích nového typu mohou mít elektrony zápornou hmotnost

Jak se často uvádí, v grafenu a podobných materiálech se elektrony chovají, jako by měly nulovou efektivní hmotnost. Tím ale podivnosti zdaleka nekončí. V nově připravených nanostrukturách mají mít elektrony rovnou hmotnost zápornou. Na výzkumu se podíleli vědci z University of Regensburg (Řezno), Berkeley, Yale, Cambridge a Tsukuba (Japonsko). Co …

více »