Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku vedla k posílení obrany proti autoimunitním onemocněním. V květnovém vydání prestižního vědeckého časopisu Nature Communications vyšla studie vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky AV ČR, která může zásadním způsobem změnit chápaní vzniku autoimunitních chorob, jejich prevence a léčby. Ukazuje totiž, že pomoci mohou právě …
více »Proč je mozková mrtvice horší u starých
Jednou z buněčných drah vykazující nadměrnou aktivaci ve skupině starých myší byla tzv. interferonová signalizace. Tým vědců z Biotechnologického ústavu a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR analyzoval a následně popsal na myším modelu změny způsobené mozkovou mrtvicí. Nové poznatky, které mohou přispět k léčbě ischemické mozkové příhody, včera publikoval …
více »Umělé červené krvinky jsou chytřejší
Syntetické červené krvinky napodobující vlastnosti těch přírodních se zkoušejí vyvíjet již dlouho, vesměs jim ale dosud něco chybělo. Studie publikovaná v ASC Nano nyní uvádí, že nový typ umělých krvinek dokáže nejen přenášet kyslík, ale jsou také ohebné/pružné (dokáží se protahovat i úzkými kapilárami a poté se opět zformovat do …
více »Sekvenování nové generace a bioinformatika zpřesní analýzu nádorů
NGS umožňuje analyzovat celý lidský genom v jediném sekvenčním experimentu nebo analyzovat epigenetické faktory. Bioinformatici z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity uspěli ve čtvrté veřejné soutěži na podporu aplikovaného výzkumu TAČR ZÉTA. Multidisciplinární tým vědců vedený řešitelem projektu bioinformatikem Vojtěchem Bystrým vyvíjí počítačovou aplikaci na integraci genomických a transcriptomických …
více »Výročí: První veřejná pitva v Praze
Jessenius se projevil jako dokonalý znalec anatomie… První veřejná pitva se v Praze konala v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé, tedy v bezprostřední blízkosti stávající Národní třídy. Od 8. do 12. června roku 1600 zde Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných …
více »Délka života přestala v USA růst, ale opiáty za to nemůžou
Očekávaná délka života stoupala v USA zhruba do roku 2014, pak naopak mírně klesla, nebo se alespoň zastavil růst. Stagnace se přičítala „epidemii“ užívání opiátů v USA. Mikko Myrskylä (Max Planck Institute for Demographic Research, Rostock), Neil Mehta a Leah Abrams (University of Michigan) ale nyní rozborem dat ukazují, že …
více »Češi vyvinuli speciální odsávací systém pro zubaře, který chrání před covid-19
Spolupráce s lékaři a odborníky na 3D tisk z prototypové dílny PrusaLab. Český vývojový tým ze startupu ASANA-DENTAL navrhl a zkonstruoval speciální odsávací systém pro zubaře a dentální hygienistky, kteří patří během pandemie covid-19 do nejohroženější skupiny. Tento systém vytváří vzduchový štít, který brání šíření nebezpečného infekčního aerosolu z úst …
více »Ruxolitinib – protinádorový lék dalším kandidátem na léčbu koronaviru
Jak spolu může souviset rakovina a COVID-19? U koronaviru totiž bývá častou příčinou smrti ve vážném stadiu choroby bouře cytokinů, tedy de facto (přehnaná) autoimunitní reakce. Ruxolitinib (účinná látka) inhibuje právě enzymy, které jsou za tvorbu cytokinů odpovědné a potlačuje záněty (Česká onkologická společnost) Používá se pro léčbu hemofagocytující lymfohistiocytózy …
více »V Ústavu makromolekulární chemie vyvinuli nový typ přístroje na podporu dýchání
Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli ve spolupráci s firmou MemBrain nový typ oxygenerátoru. Od komerčně nabízených typů se liší použitou separační technologíí – polymerní membránou, která je schopna obohatit přiváděný vzduch na 45 % kyslíku. Oxygenerátor by mohl pomoci pacientům s nemocí covid-19. Klíčovým prvkem vyvinutého zařízení je membránový …
více »Nový objev odhalí padělaná léčiva a posune vývoj umělých tkání
Mikročástice mohou obsahovat např. unikátní kód, který půjde na tabletě přečíst pod mikroskopem. Výzkumné skupině Ivana Řehoře z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se podařilo vymyslet způsob, jak efektivně vytvářet částice libovolného tvaru o velikosti lidské buňky, které neobsahují žádný umělý (syntetický) materiál. Tato kombinace vlastností mikročástic je ve vědeckém …
více »