Otestováno na háďátku: Nově vyvinuté látky z Olomouce by se mohly uplatnit v kosmetickém průmyslu. Olomoučtí vědci vyvinuli nové látky, které dokáží ochránit lidskou kůži před škodlivými účinky ultrafialového záření. Odvodili je od kinetinu – jednoho z cytokininů, tedy rostlinných hormonů ovlivňujících dělení buněk. Účinky látek popsali výzkumníci z Univerzity …
více »OstraVirus: nepodobný ostatním
Vědci objevili neznámý virus. Narazili na něj náhodou. Při výzkumu biodiverzity čekalo na vědce z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity překvapení, které jim doslova vzalo dech. Mezi jejich vzorky se objevil virus, se kterým se dosud nikdo na světě nesetkal. Biologové z laboratoře, která se mimo jiné zabývá také léčbou Leishmaniózy, …
více »Na rakovinu přes metabolismus glutaminu
Americký investor podpořil vývoj nového léčiva z AV ČR. Do boje s rakovinou vložil 800 mil Kč. Mezinárodní vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a americké Johns Hopkins University v Baltimore (USA) připravil a otestoval nové látky na léčbu rakoviny, které účinkují zastavením metabolismu glutaminu. Výsledky jsou natolik …
více »Speciální varianta parkinsonismu z jižní Moravy
Vědci z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci identifikovali dosud neznámou genovou mutaci zodpovědnou za vznik zcela nového typu parkinsonismu. Nalezli ji u populace ve specifické oblasti jihovýchodní Moravy s abnormálně vysokým výskytem tohoto neurodegenerativního onemocnění. Výzkum, který dál pokračuje, by měl přispět k hlubšímu poznání jeho vzniku a vývoje. …
více »Za dlouhou inkubační dobou prý stojí náhoda
U 93 lidí, kteří onemocněli, byl medián 6 dnů, řada lidí onemocněla už po 3 dnech, ale infekce se v 1 případě projevila až po 29 dnech. Po vystavení patogenu logicky neonemocní všichni a ani všichni nemocní neonemocní ve stejnou dobu. Za rozdíly může dávka patogenu, stav organismus a spousta …
více »Larvální terapie – mouchy v lidských službách
Chtějí-li filmoví tvůrci vyvolat u diváků zhnusení, děs či hrůzu, není nic jednoduššího než detailní záběr na bělavé červy hemžící se v hnijícím mase. Tito odpudiví červi, kteří jsou ve skutečnosti larvami much, však mohou být v mnoha ohledech užiteční, a to nejen jako nástraha na ryby. Náhodné nákazy ran …
více »Další využití kmenových buněk? Při transplantaci mízních uzlin
Díky unikátním přístrojům Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) probíhá nyní na 1. LF UK výzkum transplantace lymfatických uzlin. Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – masivní otok končetiny –, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mízní uzliny. Hlavním řešitelem výzkumu je doc. MUDr. Ondřej …
více »Mikropinzeta z ČVUT může zvýšit přesnost krevních testů
Pohne-li uživatel jednou mikročásticí na monitoru počítače, pohne se i částice v testovaném vzorku. Vědci z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) přispěli do mezioborového výzkumného projektu Biocentex technologií, která umožní manipulovat s jednotlivými živými buňkami v tzv. laboratoři na čipu. Na obzoru jsou diagnostické metody, které budou předvídat onemocnění s nepoměrně …
více »Jak černý kašel manipuluje s imunitou
Bakterie způsobující černý kašel, onemocnění dýchací soustavy s potenciálně fatálním průběhem zejména pro novorozence a starší lidi, je mistrem úniků před zbraněmi imunitního systému. Vůbec přitom není pasivní, neskrývá se, ale imunitní buňky sama odzbrojuje či přetváří podle svých představ. Jednou z nejsilnějších zbraní této bakterie s latinským názvem Bordetella pertussis je …
více »Nový myší model umožňuje studium autoimunitních chorob
Nárůst autoimunitních chorob v posledních desetiletích je alarmující. Tyto choroby jsou způsobeny útokem vlastního imunitního systému na zdravé buňky. Hlavním viníkem těchto reakcí jsou buňky imunitního systému zvané T lymfocyty, které jsou ale rovněž zásadní v boji proti infekčním chorobám. To, zda T buňka zničí zdravou, nebo infikovanou buňku, je určeno tím, …
více »