Podle mnoha modelů a odhadů (Drakeova rovnice apod.) by měl být vesmír vyspělých civilizací celkem plný, přesto je neregistrujeme. Jednu z odpovědí na Fermiho paradox přináší hypotéza krátkého okna (Brief Window Hypothesis) ve formě tzv. transcendence. Obecně hypotéza krátkého okna tvrdí, že existuje jen velmi krátké období, po které jsou …
více »Tranzity naruby. Kdo může vidět přechody Země před Sluncem?
Většinu exoplanet objevili astronomové prostřednictvím tranzitní metody. Přítomnost planety se projeví poklesem jasnosti hvězdy v době, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Samozřejmě existuje i situace opačná. Z některých exoplanet bude možné sledovat tranzity planet Sluneční soustavy, a to včetně Země. Dráha planety musí směřovat k pozorovateli. Pravděpodobnost tranzitu je …
více »Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout
Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých mimozemských civilizací, které navíc kolonizují vesmír, zůstanou při kolonizaci prázdné oblasti. Možná jsme měli prostě smůlu (nebo štěstí). Následující příspěvek k řešení Fermiho paradoxu navrhl Jeofrey Landis, fyzik, který v NASA pracuje na vývoji raketových …
více »Proč jsme (možná) jediná civilizace v Galaxii?
Trojice vědců z Oxfordu provedla další analýzu slavné Drakeovy rovnice, která popisuje pravděpodobnost inteligentního života. Cílem celé analýzy bylo samozřejmě opět vysvětlit Fermiho paradox – proč ve vesmíru ani přímo kolem sebe nevidíme stopy mimozemských civilizací? Drakeova rovnice samozřejmě obsahuje skoro samé neznámé – jaká je třeba pravděpodobnost, že na …
více »Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox
Jak fungují hvězdné války a proč jsme dosud nepotkali vyspělé mimozemské civilizace. Jednu z odpovědí podává Liou Cch‘-sin ve svých sci-fi knihách Problém tří těles a Temný les (závěrečný třetí díl česky ještě nevyšel). Teze „galaktické sociologie“ jsou víceméně následující. Ty civilizace, které existují a dojdou do fáze nějakých kosmických …
více »Fosfor může být pro život ve vesmíru nedostatkovým prvkem
Dobré a špatné supernovy? Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý …
více »Existují civilizace uvězněné gravitací vlastního světa?
Spousta z dosud objevených exoplanet spadá do kategorie super-zemí. Přesná definice tohoto pojmu neexistuje, ale obecně se jedná o planetu hmotnější a větší než Země, ale zase ne tak velkou a hmotnou, aby se už jednalo o mini-neptuna. Teoreticky tedy přibližně do 10 hmotnosti a 1,6 poloměru Země. Mnoho super-zemí …
více »Kdo může pozorovat nás?
Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …
více »