Pixabay License. Volné pro komerční užití

Po SETI i SMETI: Mimozemské civilizace mohou vesmírem migrovat

Vyspělé civilizace by mohly dokázat kolonizovat galaxii dokonce i bez kosmických lodí. Stačilo by jim k tomu využívat toulavé planety (tedy planety bez vlastní hvězdy). Tento pohled na věc hraje roli i z hlediska metod, jimiž se mimozemské civilizace pokoušíme hledat.
Irina K. Romanovskaya ze Sam Houston State University (Huntsville, Texas) navrhuje, že mimozemské civilizace mohou opouštět své planetární systémy hlavně v souvislosti s existenčním ohrožením (doba životnosti hvězdy apod.). Nemusí přitom stavět velké lodě (respektive stejně by muselo jít o velké množství lodí, předpokládáme-li tedy, že cílem je přepravit jinam obrovskou populaci). Pro masové migrace jsou vhodnější planety gravitačně nesvázané s konkrétní hvězdou.
Již celkem běžně uvažujeme o možnosti, že některé z osamělých planet mohou být vhodné pro život i samy od sebe. Vyspělé civilizace by podmínky na nich mohly samozřejmě dále upravovat. Z hlediska poskytovaného prostoru a zdrojů nebo ochrany před zářením mohou mít planety oproti kosmickým lodím samé výhody.
Tyto planety by se nemusely využívat jen k exodu. Mimozemské civilizace mohou také pomocí volně letících planety vysílat výpravy k průzkumu vzdálenějších oblastí i k zakládání kolonií na dalších planetárních systémech, tentokrát již „klasických“. Planeta coby základ výpravy může být plná různých biologických druhů, ale i postbiologických entit…
Jak takovou osamělou planetu získat? Autorka v příspěvku publikovaném v International Journal of Astrobiology hovoří o tom, že mimozemské civilizace mohou stopovat volně plující planety, které pronikají do jejich domovských planetárních systémů, nebo se mohou vozit na planetám podobných objektech vyvržených z planetárních systémů umírajícími hostitelskými hvězdami. Alternativně mohou mimozemské civilizace využívat pohonné systémy a různé jedinečné gravitační události, jimž trochu pomohou, k přeměně objektů typu Sedna (obecně: vzdálené objekty v Oortově oblaku již budou ke Slunci gravitačně vázané slaběji) na volně letící tělesa.
Mimozemšťané by kvůli ochraně před kosmickým zářením mohli přednostně obývat na volně letících planetách oceánské prostředí; to by zase s sebou neslo zvládnutí technologie umožňující dále kolonizovat oceánské planety u hvězd (předpokládáme-li tedy, že původně šlo o civilizace „suchozemskou“).
Co se týče konce výpravy, tj. „přestupu“ z volně letící planety, scénáře jsou opět různé. Může být samozřejmě zachycena nějakou soustavou, prolétnout jí nebo alespoň poblíž, pak se nabízí přestup na nějaký objekt existující v obdobě Oortova pásu atp. Samozřejmě záleží na tom, zda by mělo dojít ke kompletnímu opuštění volné planety, nebo by se od populace oddělila menší skupina kolonistů…
Potud samozřejmě samé spekulace. Autorka nicméně navrhuje, abychom se proto zaměřili na osamělé planety i při pátrání po mimozemských civilizacích. Jaké techosignatury bychom zde mohli objevit? Třeba produkci elektromagnetických emisí, nějaké známky terraformace nebo provozu energetických systémů ve větším měřítku (jaderná energetika k zajištění potřebné teploty apod.). Je třeba počítat s tím, že signál z volně plovoucí planety bychom detekovali „jen jednou“, respektive by nijak nepomohlo, kdybychom nová pozorování vztahovali k nějakému většímu objektu typu hvězdy.
Autorka také přichází s novou zkratkou, vedle SETI je zde SMETI (search for migrating extraterrestrial intelligence, pátrání po migrující mimozemské inteligenci).

Irina K. Romanovskaya, Migrating extraterrestrial civilizations and interstellar colonization: implications for SETI and SETA, International Journal of Astrobiology (2022). DOI: 10.1017/S1473550422000143
Zdroj: Cambridge University / Phys.org a další

Proč některé rampouchy mají vlny? Kvůli rozpuštěným látkám

Některé rampouchy vznikají s rovných povrchem, jiným na na něm v průběhu růstu vytvářejí vlnky, …

7 comments

  1. Koncept Disonovy sféry a podobně mi přijde nepraktický. Budeme-li předpokládat, že civilizace se bude v tomto chovat racionálně (a ekonomicky), viděl bych bych to krapet jinak:

    1/ civilizace dnešní technologické úrovně:
    Sídlo planeta, kosmické stanice. Zdroj energie Slunce + „kapesní“ slunce = jaderná fůze.

    2/ civilizace odhdované budoucí technologické úrovně:
    Sídlo kosmické struktury. Zdroj energie jaderná fůze libovolné hmoty.

    3/ civilizace budoucí technologcké úrovně na hraně odhadu/představivosti (mé)
    Zdroj energie: anihilace hmoty, dolování černé díry. Sídlo kosmické struktury bez potřeby gravitace a hmotných složitých ekosystémů = virtualizace ekosystému.

    Výchozí předpoklady:
    Sídlo na planetě je pohodlné. Stačí nakonfigurovat a milióny let nemusíš nic řešit. Planeta se ale blbě stěhuje. Planeta má také omezenou kapacitu (některé studie uvádí 40miliard).

    Kosmické struktury mají výhody v prakticky neomezené kapacitě a v možnosti (i na úrovni dnešní technologie) ji stěhovat. Nevýhoda v křehkosti. Musí se pravděpodobně jednat o dynamičtější samoopravný systém. Stále ale jsme již nyní na technologické úrovni to zvládnout.

    Je možnost stěhovat sídlo vlastně nějak zajímavé?

    Využívat slunce je o ničem. Je to vlastně jen takový táborák a jako takový se (ekonomicky) chová. Domnívám se, že mnohem zajímavější je na hvězdu jako zdroj energie rezignovat, a získávat energii přímo „kapesním“ sluncem. Čímž máme zdroj energie s mnohem lepším poměrem cena/výkon.

    Já existenci jiné civilizace než lidské z určitých důvodů nepřipouštím; ale čistě z technologického/ekonomického hlediska to vidím tak, že prostě si chceš veškerou energii schovávat pro sebe. Nepotřebuješ ji nechat unikat do okolního vesmíru.

    Planeta a sluneční soustava je zajímavá jako konfigurace a zdroj materiálu. Pokud ti ale, pravděpodobně z kapacitních důvodů nevyhovuje, tak první řešení je opustit planetu jako sídlo a opustit slunce jako zdroj energie. Leda to slunce dolovat, ale v tom případě jinak než klasickým způsobem.

  2. https://youtu.be/v3y8AIEX_dU
    Hvězdný motor.
    Úplně nejlepší by bylo otočit směr oběhu Slunce kolem Galaxie a kolonizovat vše, co potkáme cestou.

  3. @Dr.Str
    Je možnost stěhovat sídlo vlastně nějak zajímavé?
    Proč to slunce sebou tahat?

  4. @Taco Z bezpečnostního hlediska. V případě pádu civilizace nebo totálního zničení druhu dokáže život časem dojít k inteligentnímu životu zcela jistě znova. Pokud pominu to, že bychom dali budoucím civilizacím skvělý dárek ve formě jednoduššího cestování vesmírem, tak už jen fakt, že si uvědomí své následnictví, mi přijde jako skvělý argument.
    Navíc, jak se ve videu zmiňují, prodlouží to dobu existence základny. Přidat Slunci pár miliard života navíc by nám bylo prospěšné.
    Navíc při „běžném“ cestování Vesmírem nazážíme na dilema odložené cesty. Řekněme, že za sto let přijdeme na to, jak se na Proxima Centauri dostaneme za padesát let. Nebylo by lepší počkat na výzkum příštích sta let v naději, že se doba cesty zkrátí a bude méně riskantní? Pokud si odpovíte ano, pak nikdy neodletíte. Použít sídlo jako cestovního prostředku se jako řešení nabízí. I když samozřejmě jde o dlouhodobý horizont.

    Druhá otázka samozřejmě je, jestli ten lepší způsob mezihvězdného cestování objevíme. Momentální znalosti nám dávají možnost tak maximálně zahrát si na panspermii a vystřelovat do Vesmíru miliardy spor s uskladněnými bakteriemi s tím, že se náhodně někde uchytí. Představa, že zmrazíme kosmonauta a pošleme ho na prakticky jistou smrt se asi nikomu moc líbit nebude. A postavit megastrukturu na cestování Vesmírem, to je zase otázka udržitelnosti. Pokud neprolomíme rychlost světla, prakticky nemá smysl spekulovat o ničem jiném, než o planetce se spoustou paliva a oceánem, který nás bude chránit před zářením, a který nejspíš to palivo bude sám o sobě.

  5. @Dr.Str Stěhovat sídlo z důvodu bezpečnosti, ok, tomu rozumím.

    A teď si představ, že by si přestěhoval populaci do mezigalaktického prostoru. Nikdo nemá šanci tě najít. Takže bezpečnost zajištěna.
    Jiný důvod, který beru, je pouhá zvědavost, ok, to taky dobré.

    Každopádně mě přijde, že si nerozumíme v jedné úvaze: tahat sebou slunce je zbytečně komplikované. Je to příliš velké a hoří to. Kolik energie by se dalo vytěžit z malé planety na úrovni Pluta pro jak velkou populaci? Odhaduji, že i to by bylo na cestování po celé Galaxii pro biliardy lidí až až.

    Tahat sebou zemi je dobré jen z nostalgie. Kapacita mizerná, a náklady na přesun zbytečně komplikované.

  6. Pavel Houser

    tak sam jsem ponekud mozna „uhranut“ temi ruznymi transhumanisty, singularisty apod., ale myslel bych si, ze civilizace teto urovne sotva bude mit podobu entit biologickeho typu. cili toulavou planetu by si treba osedlali, nejakym zivotem osazeli a poslali dal, ale s kdovijakou motivaci, treba jako prezentaci (road show apod.? :-)).

  7. Doporučené čtení:
    Dlouhá cesta pro Princeznu
    Zlatý věk – John C. Wright
    Eon – Greg Bear
    Nävis et Sillage

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close