Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Hledání mimozemských civilizací podle Dysonových sfér u černých děr

Mimozemské civilizace nacházející se na Kardašovově škále na úrovni II mají využívat energii své hvězdy prostřednictvím tzv. Dysonovy sféry. Nešlo by ale podobně obklopit i černou díru? A nemohli bychom my podle toho příslušnou civilizaci identifikovat?
Nový výzkum se zaměřujme na černé díry hmotnosti hvězd, v jednotkách až desítkách slunečních hmot (tj. nikoliv na superobří černé díry v jádrech galaxií apod.). Černá díra generuje záření různého typu, a to nejen poněkud paradoxní záření Hawkingovo. I bez toho by příslušná sféra měla co zachytávat. Ať už by šlo o nějakou pevnou strukturou nebo soustavu obletujících objektů („roj“, „bublina“, existují různé teoretické koncepty Dysonových sfér), příslušný „povrch koule“ by stále fungoval s tepelnými ztrátami. My bychom pak zaznamenali infračervené záření, obecně záření o vyšších vlnových délkách, z objektu s vysokým gravitačním působením. Alespoň dle studie Tsing Hua z National University na Tchaj-wanu.
K čemu by vůbec měla vyspělá civilizace budovat Dysonovu sféru zrovna kolem černé díry? Studie zmiňuje záření z akrečního disku, Bondiho akreci, korónu a relativistické výtrysky. Jako nejlépe zachytitelný/zpracovatelný zdroj se jeví energie z akrečního disku. Relativistické výtrysky z pólů černé díry by vyžadovaly zase jiné systémy schopné zachytit jejich nepravidelně generovanou, současně ale obrovskou kinetickou energii.
Nicméně: samotný akreční disk by měl poskytoval o dva řády vyšší energetický výkon než hvězda hlavní posloupnosti. To by černé díry mohlo pro civilizace určitého typu dělat zajímavými, protože by to příslušné civilizaci umožnilo se z hlediska přísunu energie výrazně posunout i bez dalších sofistikovaných technologií, např. zvyšujících účinnost sběru. Samotná Dysonova sféra, ať už v jakékoliv verzi, by pochopitelně musela být umístěna nějak mimo akreční disk.
„Teplo vyzařované Dysonovou sférou kolem černé díry by mělo být detekovatelné našimi současnými dalekohledy, jako je Wide Field Infrared Survey Explorer a Sloan Digital Sky Survey, do vzdálenosti nejméně 10 kiloparseků. To je asi 1/3 vzdálenosti celé Mléčné dráhy,“ uvádí Andy Tomaswick na Universe Today. Fermiho paradox ale dosud platí, žádné stopy podobných technologií jsme neobjevili a celý nápad je samozřejmě krajně spekulativní.

Tiger Yu-Yang Hsiao et al, A Dyson sphere around a black hole, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2021). DOI: 10.1093/mnras/stab1832
Zdroj: Universe Today / Phys.org

Poznámky PH:
Civilizace takto vyspělá, chtěla-li by zůstat nepozorována, by nejspíš dokázala vyvinout i maskovací technologie, které by nás zmátly. Nebo by taková civilizace – se zájmem o kontakt – měla technologie, jimiž by objevila nás, naše neuměle vysílané signály atd. Bez ohledu na to, zda budeme zastávat představu Temného lesa (viz také: Kde tedy všichni jsou? Čínská odpověď na Fermiho paradox), proč by scénář kontaktu měl být takový, že méně vyspělá civilizace objeví tu pokročilejší?

Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close