(c) Graphicstock

Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury

Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve vesmíru mnohem méně než třeba jednoduchého života (pozemského typu). Konec konců vznik technologické civilizace ze samotného života trval na Zemi nějaké 4 miliardy let a vůbec k tomu podle všeho dojít nemuselo. To všechno je sice logické, ale na problém se lze podívat i z jiného úhlu.
Co objevíme s největší pravděpodobností? Zde už to vychází (může vycházet) úplně jinak. Biosignatury jsou nepřesvědčivé a nacházejí se obtížně. Naše technika by je dosud nedokázala pořádně identifikovat ani na Alfa Centauri (dejme tomu, že s dalekohledem Jamese Webba by toho už schopni budeme). Tyto stopy jsou také křehké a dlouho se neuchovají (jak obtížné je zjistit, zda dřív existoval život na Marsu, o Venuši ani nemluvě). S technosignaturami je to ale jiné, mají delší trvanlivost, navíc je civilizace může kolem sebe rozptylovat do vesmíru.
Jason Wright z Penn State University a jeho kolegové proto v nové studii navrhují počítat v rovnicích biosignatury a technosignatury odděleně. A za druhé doporučují se zaměřit spíše na technosignatury, které máme větší šanci najít. Expanze lidí na Měsíc a Mars bude (bude-li), probíhat tak, že i když se zde usídlí i živí lidé, spíše než o biosféru se bude jednat o technosféru. A to pomíjíme různá specializovaná zařízení plující vesmírem a na oběžných drahách (satelity, sondy – funkčně různé detektory, komunikační zařízení, prostě „Internet věcí“). Čili samotný počet technosfér může být mnohem vyšší než biosfér. Samotstanou kapitolu představují samoreplikující se sondy.
Autoři nové studie diskutují ještě další otázku – z praktického hlediska je rovněž podstatné, jaká je pravděpodobnost falešně pozitivních detekcí, tj. jak snadno a přesvědčivě dokážeme odlišit signál od „šumu“ (tedy zde od signálu s jinou příčinou). Vědci přitom dospívají k závěru, že technosignatury mají potenciál být mnohem jasnější než biosignatuty, které jsou obvykle jen vedlejšími účinky existence života.
Závěr zní: je pravděpodobnější, že se podaří nalézt stopy po technologicky vyspělé civilizaci (třeba i přetrvávající po jejím zániku) než netechnologickou civilizaci. A pátráme-li spíše po civilizaci než nejistě existující obdobě bakterií, měli bychom mít proto v hledáčku hlavně technologické artefakty a stopy po nich.

Jason T. Wright et al, The Case for Technosignatures: Why They May Be Abundant, Long-lived, Highly Detectable, and Unambiguous, The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac5824
Zdroj: UniverseToday/Phys.org a další

Poznámka PH: A to úvahy výše ještě víceméně pomíjejí možnosti evoluce technologií z jiných technologií, „neživé civilizace“, jak je popisuje např. S. Lem v knize Nepřemožitelný. Nebo i (ale to už je velmi exotických scénář) vznik inteligentních technologií, které by fázi „obyčejného života“ rovnou přeskočily.

Memetika a neuronové sítě: Konspirace se prý v mozku zadrátují fyzicky

Konspiračními teoriemi se dosud zabývali především sociologové, psychologové, politologové nebo antropologové. De facto nedošli k …

2 comments

  1. Já bych řekl, že pokročilé civilizace se budou soustředit také na „šetření“ – tedy snahu o co nejvyšší využití již vytvořené energie. Mnoho ze „technosignatur“ jsou v podstatě únik energie, který se pokročilé civilizace budou snažit omezit. To je možná i jeden z důvodů, proč nepozorujeme gigantické projevy civilizací.

  2. Pavel Houser

    navic – omezeni uniku muze byt jak projevem setreni, tak i snahou nedat o sobe vedet. Viz model „temny les“ z trilogie Problem tri teles.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close