Pixabay License. Volné pro komerční užití

Hledání Dysonových sfér u bílých trpaslíků

Dysonova sféra je (hypotetická) konstrukce (hypotetických) vyspělých civilizací maximálně využívajících energii své hvězdy. Nemusí mít ani přímo podobu koule (sféry), ale třeba jen roje nebo prstence. Snažit se o odhalení podobné struktury je při hledání pokročilých mimozemských civilizací jednou z cest.
Benjamin Zuckerman dříve působící na University of California v Los Angeles přišel nyní s několika myšlenkami týkajícími se hledání Dysonových sfér u bílých trpaslíků. Tvrdí, že Dysonovy sféry by změnily infračervenou signaturu dané hvězdy.
A proč hledat Dysonovy sféry hlavně u bílých trpaslíků? Protože zde, alespoň podle B. Zuckermana, existuje velká motivace pro jejich tvorbu: hvězda vydává malé množství energie, ale stabilně takto bude existovat po miliardy let. Projekt by tedy mohl být nutný a investice by se současně vyplatila.
Za druhé, bílý trpaslík je konečnou fází hvězd typu našeho Slunce. Civilizace by zde tedy měla čas vzniknout a dosáhnout příslušné úrovně. Logicky i pro vyspělou civilizaci bude mnohem snazší fungovat u hvězdy, kde se zrodila. Naše Slunce čeká fáze rudého obra. Civilizace by ji nejspíš mohla přečkat ve vzdálenějších částech Sluneční soustavy, pak by ale nastal opačný problém: energie by došla. Rozumnou strategií, jak přežít v chladu, by proto mohla být právě Dysonova sféra.
Některé pokusy najít Dysonovy sféry pomocí infračervených dalekohledů WISE a Spitzer již dokonce proběhly. V rámci obou projektů vědci sledovali bílé trpaslíky s hmotnostmi přibližně takovými, jaké by mohly vzniknout z našeho Slunce. Dokonce se podařilo objevit i několik případů anomálních infračervených signatur. Nejpravděpodobnější příčinou těchto anomálií je ale prach, žádný důkaz Dysonových sfér vědci v rámci dosavadních pokusů nenašli.
B, Zuckerman nicméně tvrdí, že další pátrání je nadějné. Odhaduje, že 3 % obyvatelných planet, které obíhají kolem hvězd, jež se nakonec promění v bílé trpaslíky, zrodí civilizace, které si kolem sebe vybudují Dysonovy sféry. (Je souvětí z tolika vět ještě srozumitelné? To jsou však stále čísla nějak odvozovaná z Drakeovy rovnice.) Šanci na nalezení Dysonových sfér by mohl zvýšit Vesmírný dalekohled Jamese Webba, ale Fermiho paradox každopádně stále platí…

B Zuckerman, Infrared and Optical Detectability of Dyson Spheres at White Dwarf Stars, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2022). DOI: 10.1093/mnras/stac1113
B. Zuckerman et al, Characterizing the Chemistry of Planetary Materials Around White Dwarf Stars, Handbook of Exoplanets (2017). DOI: 10.1007/978-3-319-30648-3_14-1
B. Zuckerman et al, Excess infrared radiation from a white dwarf—an orbiting brown dwarf?, Nature (2003). DOI: 10.1038/330138a0
Zdroj: Universe Today / Phys.org

Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův …

One comment

  1. Mám jisté podezření, že pátrání je zbytečné.
    Myslím si totiž:
    1. Civilizace, která zvládne postavit něco tak energeticky náročného jako Dysonova sféra se bez Dysonovy sféry bez problému obejde.
    2. Je to projekt na pár desítek generací. V našich podmínkách by to znamenalo: celosvětovou civilizací s jednotnou vládou, akutní a zároveň chronickou potřebu něco takového postavit, nějak získat dost energie na přesun značného množství materiálu ze Země někam jinam, vyplenění toho sajrajtu mezi Marsem a Jupiterem a jeho přesun někam jinam, a když už jsme u toho, patrně změna oběžných drah všeho, co tady kolem poletuje.
    Z toho vyplývá 3. Patrně bude jednodušší si podle toho, v jaké fázi vývoje je domovská hvězda hýbat planetou, nežli stavět takovou srandu a ještě hýbat planetou.
    A 4. Třeba tady u nás už dávno nemusí být nikdo, kdo by takový problém řešil. Naši přímí potomci mohou tou dobou mít krovky, žábry a živit se filtrováním krilu. Bavíme se o době o něco vzdálenější, než je ta, ve které si naši pra^moctou ťukali na čela molekul a pohrdavě koukali na pár punkáčů, kteří se pokoušeli o buňku.
    5. Asimov forever.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close