Archiv článků: miony

Vědci pozoroval změnu chování magnetických momentů v antiferomagnetu

Fluktuující magnetické momenty by mohly být základem pro nové magnetické stavy nebo vysokoteplotní supravodivost. Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Své pozorování provedli na vzorcích materiálu, které si …

více »

Projekt CMS v CERNu pokročil v pátrání po temných fotonech

Temné fotony patří mezi hypotetické exotické částice, které nejsou součástí standardního modelu částicové fyziky. Průměrnou dobu života by měly mít delší než desetinu miliardtiny sekundy. Na to, co při srážkách obvykle produkuje urychlovač LHC v CERNu, to je docela dlouho. Nový výsledek projektu CMS („spolupráce“, CMS collaboration) definuje přísnější limity …

více »

Zrychlení a zdokonalení mionového zobrazování

Mimořádný výkon 10 PW se využije k vytvoření robustní jednostupňové platformy laserového akcelerátoru. ELI jako jediný evropský partner americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) společně s dalšími americkými průmyslovými a akademickými výzkumníky odstartovaly zásadní projekt týkající se zrychlení a zdokonalení procesu mionového zobrazování. Iniciativa Intense and Compact Muon …

více »

Nezvyklý polovodič vykazuje nový typ magnetismu

Rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 je hojně zkoumán již od 90. let, kdy se zjistilo, že tento materiál má jedinečné vlastnosti, především nečekanou supravodivost. V supravodivém stavu totiž současně připomíná feromagnetické látky. To je nezvyklé a potenciálně by mohlo najít využití třeba ve spintronice (současná manipulace s elektrickým proudem i magnetismem). Feromagnetismus …

více »

Data z CERNu naznačují existenci zcela nových částic

Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …

více »

Ve Fermilabu budou zkoumat, zda se miony přeměňují na elektrony

Ve Fermilabu se chystá experiment Mu2e a finišuje příprava zařízení, v němž by se příslušné testy měly odehrávat. Základem systému budou magnety vytvářející supravodivé jednotky, které mají být spojené do tzv. solenoidů (solenoid je speciální typ magnetické cívky). Systémy supravodivých magnetů budou tři: produkční, transportní a detekční solenoid. V rámci …

více »

Na LHC se podařilo pozorovat vzácný jev ve srážkách vysokoenergetických fotonů

Produkce 2 W bosonů s opačným elektrickým nábojem. Během mezinárodní konference ICHEP 2020, konané v těchto dnech v Praze, experiment ATLAS oznámil první pozorování vzácného procesu, kdy srážka dvou fotonů vede ke vzniku páru intermediálních bosonů W, elementárních částic, které zprostředkovávají jednu ze čtyř fundamentálních sil, tzv. slabou sílu. Měření potvrdilo jednu z hlavních …

více »

Proton se zmenšil – z 0,88 na 0,831 fm

Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …

více »

Co se skrývá v Cheopsově pyramidě

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Snad prostor s velkou slávou loni detekovaný pomocí mionů ukrývá železný trůn? Navrhuje to alespoň Giulio Magli, profesor archeoastronomie na Politecnico di Milano. Jeho práce byla publikována v Nature. Viz také: CRISPR, qubity: Zprávy, na které se roku 2017 nedostalo Magli tvrdí, že prostor nově objevený nad Velkou galerií nemá …

více »