Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, přestože většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí či zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – zejména o zemědělskou půdu. Antropologická data …
více »Společné genetické kořeny monogamie
Monogamie vznikla mnohokrát nezávisle na sobě; zajímavé však je, že na rozdíl od třeba ploutve žraloka, ichtyosaura a delfína by monogamie mohla mít jakýsi společný genetický základ. Autoři následujícího výzkumu se soustředili na obratlovce. Vzali si vždy dvojici příbuzných druhů, z nichž jeden je a jeden není monogamní: 4 druhy …
více »Lidský mozek a monogamie
Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …
více »Zemědělství a dědění majetku vede k monogamii?
Přinejmenším 83 % společností umožňuje polygynii. Nicméně většina mužů, kteří v těchto společnostech žijí, nemá dostatek prostředků, a proto preferuje spíše jednu partnerku. Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem …
více »
Sciencemag.cz
