Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Tým expertů ze dvou ústavů Akademie věd ČR zveřejnil studii, která přináší nové poznatky o evoluci a šíření myši domácí (Mus musculus) v Evropě. Rozsáhlý výzkum zahrnoval více než 8000 myší z …
více »Za podivným chováním stojí jediný gen
Některá rozhodnutí jsou podle nové studie mimo kontrolu, výsledek je pevně dán předem. Vlastně tedy o žádné rozhodování ani nejde. Výzkum byl proveden u myší, ale u člověka se to zase o tolik asi lišit nebude. Další příspěvek do debaty o determinismu (nemusí být zdaleka jen genetický) a svobodné vůli. …
více »Podařilo se propojit lidské mozkové organoidy a zrak myši
Vědcům z několika institucí se podařilo implantovat lidské mozkové organoidy do mozkové kůry myší a ukázat, že pak reagují na vizuální podněty stejným způsobem jako okolní (myší) tkáně. Mezi lidskou a myší tkání se tedy vytvořilo funkční propojení. Unikátní na celém výzkumu mát ovšem hlavně metoda, kterou se celý „systém“ …
více »Neurální kódování pachů v myším mozku
Myši mají stabilní reprezentaci pro rozpoznání poddruhu, se kterým se již nemohou pářit. Mezinárodní tým zastoupený zoology Pavlem Stopkou a Romanou Stopkovou (oba z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV) objasnil, jak jsou vnímány pachy různých myších linií včetně jejich poddruhů a opačného pohlaví. Výsledky izraelsko-německo-české spolupráce byly publikovány v …
více »Chromozomy ve vajíčku řídí své vlastní rozdělení
K vývoji a testování nových léčebných metod vědci používají jako modelový organismus nejčastěji myši. V procesu vývoje vajíček se přitom doposavad mělo za to, že základní mechanismy dělení chromozomů jsou u člověka a u myši rozdílné. Společný tým amerických výzkumníků z Baltimore a vědecké skupiny Petra Šolce z Akademie věd ČR nyní …
více »Dávná domestikace myší
Myš domácí se na Blízkém východě objevila minimálně před 15 000 lety. Lidé se zde tedy zřejmě trvale usadili dlouho před vznikem vlastního zemědělství, tak se alespoň výsledky výzkumu interpretují. Fiona Marshall z Washington University v St. Louis, Thomas Cucchi z National Center for Scientific Research v Paříži, Lior Weissbrod …
více »Jak chcípáček slavně zvítězil nad supermyší (v druhovém výběru)
Při druhovém výběru nesoutěží jednotlivé druhy o to, který z nich dokáže účinněji vyžívat společné zdroje, ale soupeří jednotlivé evoluční větve o to, ve které bude častěji docházet ke speciacím a méně často k vymírání. Představme si, že máme dva druhy myší. Supermyš, která dokáže žít prakticky v jakémkoli prostředí, …
více »