Archiv článků: nanočástice

Nanomateriál se chová jako plasmonický katalyzátor; při interakci se slunečním zářením vykazuje řadu unikátních vlastností. Místo elektrických pecí slunce, místo zlata levný nanomateriál. Tak lze ve zkratce popsat nový postup, který dokáže urychlit a zlevnit výrobu řady léčiv, chemikálií, plastů či barviv. Základem technologie, jež díky významnému snížení energetických nákladů …

Vědci z Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů ČZU vyvinuli zcela nový materiál na bázi nanočástic oxidu křemičitého pro řízené uvolňování přírodních antimikrobiálních látek z rostlin. Díky tomuto systému je nyní možné prodloužit, a dokonce i zvýšit účinnost přírodních látek, které se stále častěji využívají v zemědělství, kosmetickém průmyslu, ale například i v …

V řadě typů vod se ve vyšší koncentraci vyskytují celkem drahé prvky používané třeba v elektronice nebo při výrobě energie. Jednu z možností, jak je ekonomicky získávat, by mohla představovat technologie „těžby“ pomocí magnetických nanočástic. Technika vyvinutá na Pacific Northwest National Laboratory již byla patentována a licencována společnosti Moselle Technologies. …

Staré a poškozené bílkoviny mohou v lidském těle v krajních případech způsobovat problémy vedoucí až k rozvoji Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby či nádorových onemocnění. Tým vědců z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Masarykova onkologického ústavu v Brně nyní přišel s převratnou metodou, jak procesy v těchto proteinech sledovat a …

Oxid křemičitý, který obaluje magnetické nanočástice, má velkou schopnost vázat nukleové kyseliny. Miniaturní částice s magnetickým jádrem a tenkou křemennou slupkou na povrchu pro izolaci virové RNA, které vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, míří do praxe. Komerční společnosti již …

Jediná technika by měla dokázat odstranit z vody anorganické a organické kontaminanty, mikroorganismy i mikroplasty. Vědci v časopisu Angewandte Chemie navrhují využívat magnetické nanočástice potažené tzv. iontovou kapalinou. Základem je jádro z magnetického oxidu železa, kolem něj je obal z porézního oxidu křemičitého. Iontová kapalina jako třetí vrstva se přichytí …

Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Od chvíle, kdy se se začala tepelně opracovávat měď, se experimentovalo i s jejími slitinami. V nedávné době se slitiny různých (především) kovů uplatňují mj. při katalýze. Je přitom potřeba, aby příslušné nanočástice opravdu obsahovaly oba prvky, …

Ještě to není úplně 2D, nicméně se to už blíží. Zlato v podobě dvouvrstvé. Chimuové ve 14.-15. století v severních Peru prý dokázali vytepat zlato do tak tenkých plíšků, že takto vytvořené objekty létaly, stačilo na ně pouze dýchnout. Empirických dokladů pro toto tvrzení je ovšem pomálu, Chimuové byli poraženi …

Injekce nanočástic účinkuje jako technologie rozšířené reality – testováno tedy prozatím pouze na myších. Podle studie publikované v Cell pak myši dokázaly 10 týdnů vidět tvary v blízkém infračerveném světle, a to i během dne. Zobrazovaly se jim v očích v barvě odpovídající konkrétnímu designu nanočástic, v tomto případě v …

Enzym lze řídit pomocí rádiových vln. Stačí jej dostat do komplexu s magnetickými nanočásticemi, které se v důsledku záření zahřívají. Změna teploty pak může zrychlit příslušnou chemickou reakci, ve složitějším uspořádání ji také přepnout jiným směrem. Nárůst teploty nad určitou hranici enzym nevratně denaturuje. Experiment byl proveden na modelovém enzymu …