Archiv článků: nanočástice

Enzym lze řídit pomocí rádiových vln. Stačí jej dostat do komplexu s magnetickými nanočásticemi, které se v důsledku záření zahřívají. Změna teploty pak může zrychlit příslušnou chemickou reakci, ve složitějším uspořádání ji také přepnout jiným směrem. Nárůst teploty nad určitou hranici enzym nevratně denaturuje. Experiment byl proveden na modelovém enzymu …

Fyzikové z MITu se pokusili vytrénovat neuronové sítě k práci s fyzikálními systémy. Umělá inteligence se měla naučit, jak ze struktury nanočástice vyplývají její optické vlastnosti, a pak inverzně pro požadované vlastnosti/aplikace navrhnout nanočástici. Práce má sice vztah např. k vývoji displejů nebo maskovacích systémů (metamateriály/neviditelnost), ale jejím cílem bylo …

Částice se na povrchu musela držet a „neutéct“, ale současně se s ní dalo pohybovat. Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se podařilo kontrolovaně uvést do pohybu nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo. Princip tohoto …

Bakteriální rezistenci k nanočásticím lze údajně zabránit. Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odhalili unikátní obranný mechanismus bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se již používají v antibakteriální léčbě. Tento mechanismus není podmíněn genetickými změnami bakterií, čímž se výrazně liší od běžných mechanismů rezistence vůči antibiotikům. Výzkumníci současně našli způsob, …

Vezmeme dvě vzájemně nemísitelné kapaliny a na jejich rozhraní umístíme nanočástice zlata. Následně můžeme změnami elektrického pole s těmito částicemi manipulovat; podle velikosti vnějšího elektrického pole se zlato shlukuje nebo se částice velké v řádu 10 nm naopak více rozptylují. Zajímavé je, že se přitom mění optické vlastnosti materiálu. Shlukující …

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci objevili zcela nový způsob, kterým dokáží izolovat látky důležité pro odhalení některých závažných nemocí, včetně Parkinsonovy choroby. Postup využívá unikátní vlastnosti nanočástic a široké uplatnění by mohl najít nejen díky vysoké citlivosti, ale i jednoduché a rychlé …

Výzkum vědců z univerzity v Göttingen a z VŠCHT Praha odhaluje vznik ledových nanočástic v atmosféře. Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých …

Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých vodních částic povede ke kvalitnějším modelům chemických dějů v atmosféře či vývoje klimatu. Výsledky výzkumu týmů …