Charles McLaren z Lehigh University a jeho kolegové zjistili, že stejnosměrný proud dokáže významně změnit (snížit) teplotu tání skla. Výsledkem by mohla být energeticky úsporná skla nebo vylepšené superkondenzátory. Ukázalo se také, že sklo nemění vlastnosti jako celek. Proud lze aplikovat tak, že se teplota tání sníží pouze v určitých …
více »Tranzistor z uhlíkových nanotrubiček překonal ten křemíkový
Tranzistory z uhlíkových nanotrubiček existují již nějakou dobu, oproti křemíku nebo třeba GaAs (gallium arsenid, arsenid gallitý) měly ale zatím problémy s výkonem. Na University of Wisconsin-Madison se to podařilo změnit; maximální proud procházející tranzistorem měl být skoro 2krát větší než u křemíkové součástky stejné velikosti a geometrie a při …
více »Nanočástice připravované vakuovým vymrazováním
Centrum podpory inovací VŠB – Technické univerzity Ostrava má pod sebou mnoho projektů, jako jsou například Podnikatelský inkubátor, či Oddělení Ochrany duševního vlastnictví (ODV). Právě oddělení ODV se zaměřuje na podporu vědeckých a akademických pracovníků. Pořádá pro ně vzdělávací akce a zároveň poskytuje podporu původcům inovací (převážně při ohlášení vynálezů), …
více »Molekulární stroje změní chemii i elektroniku
Objevy letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii otevírají zcela novou cestu, jak přistupovat k možnému využití molekul a objektů o velikosti v řádech nanometrů. ČTK to řekl chemik Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické. Podle jeho kolegy Filipa Teplého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR nobelisté sestrojili …
více »Nobelova cena za chemii: Molekulární stroje
Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa za design a výrobu miniaturních strojů o velikosti molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Biologické molekulární stroje je obecně označení pro proteinové komplexy, které jsou zodpovědné za procesy probíhající v živých organismech. …
více »Unikátní nanofilm – vodivý, průhledný a ohebný
Výzkumníci z University of Illinois v Chicaga a Korejské univerzity přišli s nanomateriálem, na jehož základě by se mohly vyrábět ohebné a roztahovatelné displeje smartphonů. V principu nejde o úplnou novinku – společnost Lenovo již před časem představila svůj ohebný telefon CPlus, který lze ohnout kolem ruky podobně jako náramek/hodinky. …
více »Nanokosmetika z Liberce s oxidy kovů
Technická univerzita v Liberci a česká společnost Pikatec představily další výsledek společného smluvního výzkumu v oblasti povrchových ochran materiálů. Výsledkem spolupráce je patentovaná série kosmetiky pro domácnost Home, která díky tomu, že obsahuje nanočástice oxidů přináší výrazný kvalitativní posun v čištění domácností a dlouhodobou (1-2 roky) ochranu povrchů různých materiálů s ohledem na …
více »Čeští vědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě – s grafenem
Nejmenší kovové magnety na světě vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci spolu s kolegy z Prahy a Singapuru. Na jejich přípravu využili „nobelovský“ grafen, který posloužil jako chemická past pro tvorbu a stabilizaci magnetických kovů o velikosti několika nanometrů. Odborníci již testují …
více »CEITEC VUT zahájil plný provoz
Středoevropský technologický institut (CEITEC – Central European Institute of Technology) VUT oficiálně spustil plný provoz ve svých nových laboratořích. Špičkové vědecko-výzkumné centrum, které sídlí v blízkosti areálu Pod Palackého vrchem, představuje tzv. evropské centrum excelence. Vysoké učení technické zde v rámci projektu CEITEC zaštiťuje výzkumné programy zaměřené na pokročilé materiály …
více »Uhlíkové nanotyčky a kouzla s vodou
Satish Nune a jeho kolegové si povšimli zajímavého jevu: při rostoucí vlhkosti náhle uhlíkové nanostruktury ze sebe vyloučily vodu a jejich hmotnost poklesla až o polovinu. Jak uvádí vědec z Pacific Northwest National Laboratory, i když existence toho jevu byla předpovězena už asi před 20 lety, teprve nyní se jej …
více »