Archiv článků: nanotrubičky

Vědci z MITu a University of Tokyo vytvořili struktury centimetrových velikostí, které které jsou naplněny stovkami miliard zarovnaných nanotrubiček z hexagonálního nitridu boru. Stěny nanotrubiček mají tloušťku 1 atomu. Hexagonálnímu (šesterečnému, šetiúuhelníkovému) nitridu boru ve 2D vrstvě se někdy říká bílý grafen. Kromě podobností s grafenem se ale v podstatných …

Nanotrubičky se do savčích buněk již vkládají málem rutinně, v případě bakterií je to ovšem problém. Tyto buňky jsou mnohem menší a navíc nedisponují takovými mechanismy, jako je endocytóza (jeden ze způsobů pohlcování materiálu z vnějšího prostředí). Ardemis Boghossian a její kolegové nicméně nyní překážky překonali, což má podle nové …

Pomineme-li grafen, pro populární futuristický projekt výtahu na oběžnou dráhu se pro lano aktuálně nabízejí i další materiály. Uhlíkové nanotrubičky známe déle než grafen. Problém je v tom, že uhlíková vlákna na bázi nanotrubiček jsou sice lehká a pevná, ale nedokážeme je prozatím vytvářet v dostatečné délce a dostatečně „slepená“ …

Astronomové z Arizonské univerzity vypracovali teorii, která vysvětluje přítomnost největších známých molekul v mezihvězdném plynu: fullerenů (známá molekula C60, buckyball, ale i jiné, C70 apod.) a uhlíkových nanotrubiček. Vědci dokázali získat tyto molekuly při laboratorní simulaci prostředí hvězd na konci jejich života. Prekurzorem pro nanotrubičky i fullereny má být karbid …

Již asi 15 let vědce mate způsob, jímž voda protéká uhlíkovými nanotrubičkami se stěnami o tloušťce až jediného atomu. Z pohledu teorie dynamiky tekutin se zde děje něco podivného; kapalina paradoxně prochází užšími nanotrubičkami snadněji a ve všech nanotrubičkách se navíc pohybuje téměř bez tření. Nová studie uvádí, že vysvětlením …

Vědci vytvořili malý tranzistor současným působením mechanické síly a nízkého napětí, které zahřívaly uhlíkovou nanotrubičku složenou z několika vrstev. Vnější vrstvy se přitom postupně oddělily a zůstala pouze jednovrstvá trubička. Jak uvedl spoluautor studie Dmitri Golberg z Queensland University of Technology, teplo a napětí změnily vzor („chiralitu“), jímž byly atomy …

Nasypeme uhlíkové nanotrubičky do organického rozpouštědla a ty samotnou interakcí s kapalinou (organickým rozpouštědlem) začnou produkovat elektrický proud. Výsledkem je elektrochemická reakce bez toho, že bylo třeba připojovat systém ke zdroji elektrického proudu. S tímto nápadem přišli na MITu a demonstrovali jej na elektrochemické oxidaci alkoholů na aldehyd nebo keton. …

Biologické membrány se často vyznačují současně vysokou propustností i selektivitou, u těch syntetických mezi těmito dvěma vlastnostmi často musíme pracně hledat kompromis. Pokud o selektivitě rozhoduje čistě velikost otvorů v membráně, pak je jasné, že čím menší otvory, tím je filtrace také pomalejší (za jinak stejných podmínek, například pouze koncentračním …

Unikátní jev, ke kterému dochází při smrti bakteriální buňky, se podařilo popsat vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Libora Krásného ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární biologie Slovenské akademie věd. Svůj objev publikovali v prestižním odborném časopise Nature Communications. Bakterie jsou ohraničené buněčnou stěnou, která uvnitř …

Uhlíkové nanotrubičky existují v řadě rozměrů, s průměry nad zhruba nanometr a po délky až v mikrometrech. Jak samotné, tak zejména po úpravě různými dopanty mohou uhlíkové nanotrubičky fungovat jako emitory fotonů, a to včetně jednofotonových vysílačů, které se dají využívat třeba v technologiích kvantové komunikace. V uhlíkových nanotrubičkách se …