Archiv článků: neolit

Rondel byly budovány v rozmezí trvajícím pouhých 100–200 let. V námi zkoumané krajině pod Řípem se v rámci leteckoarcheologických průzkumů podařilo objevit několik prehistorických objektů spojovaných s posvátnými rituály, se shromažďováním velkého počtu lidí za účelem uskutečňování rozmanitých praktik a rituálních zvyklostí spojovaných například s kultem předků, s obětováním bohům …

Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů. Nově analyzované lidské pozůstatky z …

Přestože všechna tradiční zemědělství pěstovala různé obiloviny, olejniny, textilní a krmné plodiny, popsaný postup běžných polních prací byl nejčastěji používán při pěstování obilovin. Kromě orby byla dominance zrnin v roční sklizni jistě dalším nejzřejmějším společným rysem všech zemědělských společenstev Starého světa. Mezoamerická zemědělská společenstva, která orbu nevyužívala, sdílela tento znak …

Přechod od lovu a sběru potravy k výrobní ekonomice (pěstování plodin a chovu zvířat) představoval celosvětově zlom v lidských dějinách. Nové výsledky archeologického a antropologického výzkumu v povodí středního Nilu dokazují, že tato inovace byla do této oblasti přinesena novými lidskými skupinami, které sem přišly v 6. a 5. tisíciletí př. Kr. Studie, na níž …

DNA z kostí a zubů neolitických zemědělců naznačuje, že mor se podílel na kolapsu kultur už v době kamenné. Na rozdíl od dřívějších názorů mohl mor snížit počet obyvatel Evropy dávno před vypuknutím velkých morových epidemií ve středověku. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z Kodaňské a Göteborské univerzity. DNA …

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7 000 let. Z dalších nálezů lze zmínit část vesnice z doby halštatské, včetně dokladů přítomnosti výše postavených členů společnosti. Na sídlištích se podařilo doložit výrobu nástrojů či …

V Dluhonicích u Přerova odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště Keltů z 3. -2. století př. n. l., kostrové hroby z 9. -10. století a sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné (5 tis. př. n. l.). Nálezy dokazují tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na území dnešního Přerovska. Odborníci z Archeologického centra …

Archeologové z Archeologického centra Olomouc odkryli na lokalitě v Nové Dědině u Uničova pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou. Během čtrnáctidenního …

Keramika nalezená poblíž termálních pramenů v Santovce na jihu Slovenska byla vyrobena v době přibližně 5800 př. n. l. Z tohoto období nebyly dosud ve střední Evropě keramické nádoby známy. Výzkum geologů a archeologů z Masarykovy univerzity naznačuje, že tuto keramiku překvapivě vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci. Vědecký výzkum zaměřený …

Je to překrásný křišťálový artefakt, mušlovité stopy štípání se třpytí ve slunečním svitu, je to dýka. Dýka, nejen obyčejný nůž. Co ale dělá dýku dýkou? Je to jen oboustranné ostří zakončené hrotem? Z hlediska čistě praktické funkce mohou být oba artefakty téměř zaměnitelné. Hlavní rozdíl mezi dýkou a nožem spočívá …