Člověk prospí třetinu svého života a dostatečně dlouhý a kvalitní spánek hraje významnou roli pro jeho psychický a fyzický stav. Na první jarní den 21. března připadá Mezinárodní den zdravého spánku, který upozorňuje na vliv spánku na naše zdraví. Více než 30 % populace, a to jak dospělých, tak dětí, je …
více »Amygdala je schopna přesných předpovědí
V amygdale je zřejmě nějak zakódován nejen typ odměny, její velikost a pravděpodobnost, že se jí podaří získat, ale také její hodnota. Julien Courtin, Andreas Lüthi a Yael Bitterman z Friedrich Miescher Institute for Biomedical Research a jejich kolegové identifikovali sled dějů, které se odehrávají v myším mozku. Šlo o …
více »Geneticky modifikovaná medúza rozzáří svou mysl
Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …
více »Vědcům se podařil zápis dat do antiferomagnetu – femtosekundovým laserem
Antiferomagnetické součástky umí podobně jako neurony nejen informaci uložit, ale také spočítat, kolik zapisovacích pulzů do neuronu přišlo. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy úspěšně dokončili experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Výsledky výzkumu dnes zveřejnil prestižní …
více »Síť galaxií a neuronů v lidském mozku si jsou podobné
Lidský mozek i síť galaxií patří nesporně „top“ struktury. Jedna je nejsložitější a druhá největší, alespoň z toho, co zatím známe. Samozřejmě se od sebe drobně liší v měřítku – prý asi o 27 řádů. Kvantitativní analýza obou těchto sítí dává ale obdobné výsledky z hlediska jejich úrovní složitosti a …
více »Transkraniální magnetická stimulace může mozku pomoci
Transkraniální magnetická stimulace indukuje v mozku proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou. V nové neurologické studii brněnské neurovědkyně profesorky Ireny Rektorové a jejích kolegů Ľubomíry Novákové a Martina Gajdoše z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykova univerzita (MU) vědci zjistili, že kognitivní rychlost lze zvýšit manipulací aktivity hlavní kognitivní sítě pomocí …
více »Neurony rostou na lešení z uhlíkových nanotrubiček
Uhlíkové nanotrubičky by mohly fungovat jako substrát pro růst nervových tkání, přičemž by současně zvládly i roli modulátoru elektrické aktivity neuronů – mj. i proto, že nanotrubičky jsou dobře elektricky vodivé a adhezivní k řadě povrchů. Dokázaly by tedy zřejmě zajistit zesíťování/přenos vzruchů i mezi neurony, které se nedotýkají vlastními …
více »Smrt neuronů může být léčivá
Odumírání neuronů při Alzheimerově chorobě se pokládá za průvodní rys postupu nemoci, mohlo by jít ale naopak o obrannou reakci organismu – a tedy jev vlastně pozitivní. Studie vědců z Champalimaud Centre for the Unknown publikovaná v Cell Reports vede právě v závěru, že smrt neuronů je řízená, má za …
více »Prekurzory nervových buněk a poranění míchy
Použity byly prekurzory nervových buněk, které byly derivovány z indukovaných pluripotentních buněk prasat. Článek o kmenových buňkách, používaných vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR k léčbě míšního poškození, se stal hlavním textem ve význačném časopise Science Translational Medicine. Snímek imunocytochemie míšní tkáně se dokonce dostal na titulní …
více »Šance na účinnější analgetika proti chronické bolesti
Senzorová doména TRPA1 receptoru přispívá k detekci bolestivých podnětů. Vědci z oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s oddělením fyziky biomolekul Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zabývají výzkumem receptorů uplatňujících se při vzniku chronické bolesti, jež doprovází řadu závažných onemocnění. Získané poznatky přispějí k lepšímu porozumění …
více »