Pixabay License. Volné pro komerční užití

Neandrtálci mohli mít chybovější neurony

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z nichž vznikají neurony ve vyvíjející se neokortexu (kůře velkého mozku), provádějí delší přípravu svých chromozomů na dělení než stejné buňky u neandrtálců. Výsledkem je zřejmě méně chyb při rozdělování chromozomů do dceřiných buněk. Homo sapiens se v tomto liší od neandrtálců i denisovanů.
Ve třech bílkovinách, které hrají klíčovou roli pro dělení buněk, existuje mezi Homo sapiens minimálně 6 rozdílů v jejich aminokyselinovém složení (poznámka: pro srovnání, jinak se proteiny Homo sapiens liší od těch neandrtálských asi ve 100 aminokyselinách).
Vědci začali tím, že nejprve vnesli lidské varianty proteinů do mozku myší (ty mají jinak na příslušných místech stejné aminokyseliny jako neandrtálec či šimpanz). Ukázalo se, že tři nové lidské aminokyseliny ve dvou proteinech (KIF18a a KNL1) způsobily delší metafázi, tedy období, kdy se chromozomy připravují na buněčné dělení; to má u nervových kmenových buněk za následek méně chyb při rozdělování chromozomů do dceřiných buněk.
Pak byl pokus proveden „z druhé strany“: proteiny s neandertálskou sadou aminokyselin vědci vnesli do organoidu lidského mozku (miniaturních struktur vypěstovaných z lidských kmenových buněk v laboratoři „na misce“, které napodobovaly aspekty raného vývoje lidského mozku). Metafáze se naopak zkrátila a v rozložení chromozomů přibylo chyb.
Pokud neandrtálci a denisované svými kognitivními schopnostmi za Homo sapiens přece jen zaostávali, zde by mohla být příčina (respektive jedna z příčin).

Felipe Mora-Bermúdez et al, Longer metaphase and fewer chromosome segregation errors in modern human than Neanderthal brain development, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abn7702. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abn7702
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org

Vysvětlili, jak speciální molekula chrání hlubokomořské organismy před vysokým tlakem

Trimethylamin N-oxid pod lupou. Víme, že chladomilné organismy brání své vodě ve zmrznutí pomocí různých …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close