Archiv článků: neutrony

Alespoň to tvrdí nový výzkum z MITu a z výsledků se odvozuje i nový popis fungování neutronových hvězd. Působí to celé dost překvapivě, protože silná interakce k sobě lepí nejen částice v atomovém jádře (tj. drží pohromadě útvar složený z neutronů i stejně elektricky nabitých protonů), ale navíc spojuje kvarky …

Atomová jádra obsahující 34 neutronů by měla být relativně stabilnější. Tato hypotéza byla navržena již dříve, nyní ji potvrdily experimenty v japonském vědeckém centru RIKEN. Částice v jádře neplavou v nějaké „polévce“. Oproti tomuto dřívějšímu přesvědčení se dnes soudí, že jádro se do jisté míry podobá elektronovému obalu, obsahuje také …

Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …

Neutronové hvězdy rotují rychle a konstantní rychlostí, alespoň za normálních okolností. Občas se však v rychlosti rotace vyskytnou podivné „poruchy“, nepravidelnosti (glitch). Tyto poruchy obvykle znamenají, že hvězda začne najednou rotovat rychleji. Podle astronomů to souvisí s tím, že vnitřní části hvězdy se začnou tlačit ven. Vědci z Monash University …

Podle klasického modelu struktury jádra by se vnitřní struktura nukleonů, tedy protonů a neutronů, neměla měnit, když se částice navzájem spojí a vytvoří jádro atomu. Jenže před 35 lety fyzici zjistili, že nejmenší známé částice kvarky se uvnitř volných protonů a neutronů chovají jinak, než v těch, které jsou vázány …

Aneb jakou moc mají magická čísla. Dvojitě magická atomová jádra jsou taková, v nichž se počet protonů i neutronů rovná magickým číslům (to jsou počty, zvyšující vazebnou energii na nukleon, a tím i stabilitu jádra). Nikl s 28 protony má obvykle v jádře 30 nebo 32 neutronů. 50 neutronů je …

Ultratěžká jádra běžných prvků otevírají nové možnosti. Na Lawrence Berkeley Laboratory dokázali připravit hořčík s 28 neutrony oproti běžnému izotopu s 12 neutrony (a 12 protony) v jádru. Něco podobného se nedávno podařilo i v případě vápníku. Viz také: Vápník plný neutronů Hořčík s relativní atomovou hmotností 40 podobně jako …

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

Silná interakce držící u sebe jak protony a neutrony v atomovém jádře, tak i jednotlivé kvarky tvořící protony a neutrony, vědcům překáží, aby mohli kvarky studovat jako od sebe oddělené částice. Izolované kvarky je třeba složitě získávat coby výsledek vysokoenergetických srážek v urychlovačích. Na Argonne National Laboratory (spadá pod Ministerstvo …

Kolik neutronů lze nacpat do určitého atomového jádra, aby bylo stabilní? Odpověď zní, že to přesně nevíme a musíme zkoušet. Lehčí prvky známe většinou v podobě izotopů, které mají zhruba stejný počet protonů a neutronů. Běžný vápník má v jádře kromě 20 protonů 20 neutronů. Předpokládáme, že podobně jako se …