Archiv článků: neutrony

Tvar ragbyového míče mohou mít i atomová jádra bismutu

Přechod atomového jádra z běžného kulovitého tvaru na šišatý ragbyový míč se poprvé podařilo zjistit u jiného prvku než u rtuti. Uvádějí to vědci provádějící v CERNu experimenty na zařízení ISOLDE (generátor různých, především nestabilních/radioaktivních atomových jader). Studie byla publikována ve Physical Review Letters. Atomová jádra jsou obvykle kulovitá nebo …

více »

Zlato a uran mohly vznikat u černých děr

Odkud se ve vesmíru berou nejtěžší prvky, jako je zlato nebo uran? Těžké prvky obecně vznikají termonukleárními reakcemi v extrémních astrofyzikálních podmínkách, při explozích nebo kolapsech hvězd, srážkách neutronových hvězd apod. Již první pozorování gravitačních vln a elektromagnetického záření provázejících fúze neutronových hvězd naznačila, že při těchto kataklyzmatických srážkách může …

více »

Neutron má opravdu na povrchu záporný náboj

Vědci z Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) vyvinuli nové techniky práce s křemíkovými krystaly, respektive měření interakcí křemíku s neutrony a rentgenovým zářením. Jejich výsledkem má být mj. první spolehlivé změření elektrického náboje neutronů, obecně prý nejdůležitější nový poznatek o těchto částicích za posledních 20 let. Vše je …

více »

Lov temné energie pomocí gravitační rezonanční spektroskopie

Temná energie je obecně považována za hnací mechanismus zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Prozatím bylo navrženo několik teorií, které se pokoušejí povahu temné energie popsat nějak podrobněji, než že jde pouze o „sílu rozhánějící prázdný prostor“. Jenže tyto teorie předpovídají, že vliv temné energie na kvantových škálách (poznámka PH: respektive nejspíš …

více »

Neutronové hvězdy mohou být větší

A jak to souvisí s jádrem olova… Dvě studie vyšlé ve Physical Review Letters se nově pokoušejí odhadnout maximální velikost neutronové hvězdy. Tentokrát nejde o hmotnost (tj. kde přesně se nachází hranice mezi neutronovou hvězdou a černou dírou), ale o objem. Dosavadní odhady hovořily o maximálním poloměru 10–12 km, Jorge …

více »

S magickými čísly je potíž, 32 se potvrdit nepodařilo

Magická čísla v jaderné fyzice odpovídají určitým počtům protonů, neutronů i nukleonů v jádře jako celku. Měly by s sebou nést vyšší stabilitu příslušných izotopů a také měnit velikosti „magických“ jader. Podobně jako elektrony existují v atomu na různých energetických hladinách (odpovídajících i čistě vzdálenosti příslušné slupky od jádra), očekáváme …

více »

Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability

periodická tabulka

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

více »

Jak poznat kvarkovou hvězdu: 8 kandidátů

V nitru neutronových hvězd se může vyskytovat leccos, možná ani neutrony za uvedených podmínek nejsou stabilní. Viz také: Skrývají neutronové hvězdy kvarkovou hmotu? Stále ale mluvíme o neutronové hvězdě a tyto podivnosti by se týkaly jen jádra. Nicméně podle jiné teorie by mohly existovat i přímo kvarkové hvězdy, kdy proces …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close